Krajní pravice je opět ze hry a o dalším osudu Francie bude rozhodovat levice
Druhá největší ekonomika EU vstupuje po dramatickém víkendu do rozbouřených vod povolebního vyjednávání. Premiér odstoupil, prezident posílil a všeobecné obavy z hrozícího chaosu vybízejí všechny ke spěchu
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec zvítězila levicová koalice Nová lidová fronta (NFP). Nejvíce mandátů získá zřejmě krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona, což spousta lidí nečekala. Co čekal opravdu málokdo – druhé místo pro koalici Spolu (Ensemble) úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona a až třetí pro krajně pravicovou stranu Národní sdružení Marine Le Pen (původní papírový favorit druhého kola). Nikdo nezískal parlamentní většinu a je tedy nejasné, co se bude dít dál – zda se někomu povede sestavit vládu, nebo bude mít Francie 12 měsíců úřednický a nepříliš efektivní kabinet (nové volby může prezident podle ústavy svolat nejdříve za rok).
Několik skutečností je ale jasných už teď – a především ta možná úplně nejdůležitější. Poté, co Emmanuel Macron nečekaně rozpustil parlament po prohraných volbách do Evropského parlamentu, dosáhl nejméně jednoho ze svých cílů – dotlačit Národní sdružení k prohře a ukázat Francouzům i světu, že krajní pravice v jeho zemi zvítězit nemůže. A znovu, po dvou neúspěšných kandidaturách na prezidentku země donutit Marine Le Pen uznat porážku (což nejméně do nedělní půlnoci neudělala).
Staronoví hráči


Volit šlo nezvykle mnoho francouzských oprávněných voličů, šedesát procent. Ti rozhodli o tom, že o budoucnosti Francie budou nakonec rozhodovat úplně jiní hráči, než se zdálo před dvěma týdny. Jordan Bardella, kandidát na premiéra Národního sdružení, se předsedou vlády skoro určitě nestane – i kdyby se Národní sdružení spojilo s pravicovými Republikány, nebude mít zřejmě ani polovinu mandátů dolní komory parlamentu. Navíc by taková spolupráce byla nemyslitelná – většina Republikánů dala před volbami jasně najevo, že s krajní pravicí spolupracovat nechce. Vedení strany ještě před prvním kolem dokonce za poměrně bizarních okolností odvolalo svého šéfa Érica Ciottiho, který byl pro. Ciotti se jim v tom snažil zabránit tím, že se zabarikádoval v sídle strany – vedení se ale sešlo jinde a odvolalo ho. Poté soud rozhodl, že se tak stalo neprávem a část Republikánů (asi 60 lidí) se pod vedením Ciottiho rozhodla v případě úspěchu ve volbách spolupracovat s Národním sdružením. Ani to však nestačí k tomu, aby měla strana Marine Le Pen dostatečnou sílu k ovládnutí sněmovny.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu