Doufejme, že větší nasazení armády nebude zapotřebí
 
Defence Centre in the village of Techonin
Příprava personálu ve vojenské nemocnici v Těchoníně • Autor: REUTERS

Co dělá armáda? A co její lékaři, zdravotníci a nemocnice? To jsou otázky kolující v době epidemie dnech světem sociálních sítí. Všichni to známe z vlastní zkušenosti i katastrofických filmů. Vojsko všude na světě bývá nasazeno do první linie při pohromách mnoha druhů. Záplavy, orkány, sněhové kalamity, zemětřesení. Je to jeden z jeho úkolů. Pomáhat, kde to jde. Nicméně v boji proti současné pandemii je řada dovedností či technického a materiálového vybavení armády nepoužitelná. Nebo aspoň ne tak, jak si představujeme. A není na tom nic špatného.

Třeba vojenská supernemocnice Těchonín je v národním pandemickém plánu zařazena jako jedno z míst, kam umístit, kde léčit a zachraňovat těžce nemocné pacienty. Ani tři týdny po vyhlášení nouzového stavu ale nepřijala jediného pacienta napadeného koronavirem. A nemůže za to liknavost ministerstva obrany nebo armády. Vše, co se točí kolem nemocnice, je totiž velmi komplikované.

Reklama
Reklama

Zařízení skryté hluboko v lesích je skutečným neprodyšným bunkrem, protože je primárně určeno pro prevenci i boj s těmi nejsmrtelnějšími bakteriemi a viry. Zhruba deset lidí v ní trvale pracuje na výzkumu biologické ochrany. V nemocnici je dvacet osm lůžek připravených okamžitě přijmout těžké pacienty, oživit do stejného režimu lze dalších zhruba sto lůžek. Což samozřejmě není moc. Se závažnými případy nakažení se přitom v Česku zatím umí vyrovnat běžné nemocnice, a tak nebylo nutné nemocnici aktivovat, což lze jedině rozhodnutím hlavního hygienika ČR.

A proč jsme do nemocnice nepřijali vážné pacienty třeba v rámci pomoci Itálii nebo Španělsku? V nemocnici byli na pozorování čeští vojáci, kteří se vrátili ze zahraničních misí - Těchonínem projdou vždy všichni takoví navrátilci. Navíc je tu logistický problém, nemocnice nemá stálý personál. Aby fungovala naplno a aby se měl o nemocné kdo starat, je nutné odvolat stovku zdravotníků včetně lékařů z dalších tří vojenských zařízení - dvou nemocnic a jednoho fakultního zařízení.

Ministr obrany Lubomír Metnar říká, že armáda má celkem pět set lékařů a sester, kteří jsou vytíženi v pražské a olomoucké vojenské nemocnici. Kromě toho se desítky vojenských zdravotníků podílejí na rozjíždějícím se programu chytré karantény na jižní Moravě. Další lékaři zůstávají v běžné službě u vojenských jednotek, studenti vojenského lékařství pomáhají v nemocnicích i terénu. „Dopravujeme zdravotní materiál, pomáháme polici a hasičům,“  vypočítává ministr.

Pokud se bude situace v Česku zhoršovat, armáda bude jistě nasazena do mnoha akcí zajišťujících logistiku boje s nemocí. Ale aby se stala jedním z klíčových zdravotních center téhle „války“, na to není a podle zákona ani nemůže být vybavena. Tohle je boj, kdy armáda může pomáhat při odstraňování jeho škod – při kolabujícím zdraví statisíců lidí a ochromených státních institucí. A doufejme, že takové nasazení potřebovat nebudeme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2726

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte