Dělejte víc, chce europarlament po Komisi. Proti Maďarsku, Polsku i Babišovi
 
Belgium, Brussels: Eureopean Council
Zleva Angela Merkel, Mateusz Morawiecki, Charles Michel, Viktor Orbán a Emmanuel Macron na summitu EU Bruselu • Autor: Pignatelli/Euc

Pro střední Evropu byl tento čtvrtek byl mizerný. Přinejmenším v europarlamentu, jehož poslanci drtivými většinami odhlasovali usnesení, ve kterých žádají tvrdší úřední postup proti Česku, Maďarsku i Polsku.

I když v tuzemsku logicky rezonují problémy premiéra Babiše a jeho střetu zájmů, rezoluce o našich dvou blízkých sousedech jsou podstatnější. Europoslanci dali Komisi dva týdny na to, aby začala skutečně jednat ve věci porušování právního státu. Pokud se do této lhůty nic nestane - a jak plyne ze slov komisaře Johannese Hahna zodpovědného za rozpočet, nic se skutečně nestane - bude europarlament Komisi žalovat.

Reklama
Reklama

Polsko i Maďarsko čelí už několik let oficiálnímu šetření Komise kvůli podezření z pošlapávání právního státu. V případě Polska jde o takzvané justiční reformy, které provádí vláda strany Právo a spravedlnost, v případě Maďarska o likvidaci médií, nevládních organizací a některých občanských svobod.

Taková procedura s členskými zeměmi je precedens a klíčová otázka zní: mají země podezřelé z porušování základních unijních pravidel dostávat společné peníze, když není jisté, že jejich rozdělování bude férové a podle práva? Kritici současné varšavské a budapešťské vlády soudí, že ne - ovšem žádná pravidla v tomhle směru neexistují.

Chtějí tedy po Komisi, aby je jasně stanovila. Mimo jiné proto, že se chystá velké rozdělování popandemického finančního balíku. A v případě Maďarska je mnohokrát doloženo, že zpronevěra unijních peněz - mířících k firmám podnikatelů blízkých premiéru Orbánovi či rovnou jeho příbuzných a přátel - je mohutná a rozšířená.

Komise to zatím neudělala. Oficiálně kvůli březnovému soudnímu odvolání obou zemí, které ještě běží, ale neoficiálně takřka s jistotou proto, že jde o politicky velmi citlivou věc. Obě země jsou na unijních penězích závislé: Polsko je jejich největší příjemce v absolutních číslech, Maďarsko v přepočtu k HDP. A nikdo neví, co přesně by naprosté zavření dotačního kohoutku způsobilo. Europoslanci každopádně žádají akci a do konce června tedy lze očekávat žalobu. Jestli to práci Komise v praxi uspíší, je však nejisté.

Na českého premiéra od europoslanců (zatím) míří pouze nezávazná rezoluce, která vyzývá evropské úřady, aby byly “ráznější” ve věci dotací pro koncern Agrofert. V Česku podle Komise právní stát v ohrožení není, ovšem premiér je ve střetu zájmů kvůli tomu, že jeho firmy (byť zaparkované ve svěřenském fondu) inkasují dotační peníze, o kterých přitom z titulu své funkce přímo rozhoduje.

O tom, že Babiš ve střetu zájmů skutečně je, a porušuje tak unijní regule, jsou přesvědčeni i auditoři Evropské komise. Zatím poslední dopis s argumenty komisařů, proč jsou tuzemské zákony na premiéra krátké a nedostatečné, přišel do Česka na začátku června. Vláda má nyní dva měsíce na odpověď.

Babišovým případem se rovněž zabývá nově zřízená evropská prokuratura, která začala pracovat od začátku tohoto měsíce.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1325

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte