Česko po volbách: Jurečka vybojuje peníze, Čaputová navštíví Zemana, koalice si otestuje šéfa STAN

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Stará vláda odchází, nová finišuje

Minulý týden podepsala pětikoalice koaliční smlouvu a programové prohlášení, byla zvolena nová sněmovna včetně její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové a končící premiér Andrej Babiše podal demisi „do rukou“ prezidenta republiky (čtěte poslal do nemocnice). Příští týden by se do Ústřední vojenské nemocnice měl za Milošem Zemanem vydat Petr Fiala, pravděpodobně už s konkrétními jmény ministrů a ministryň. O tom, jaké to je, když se formuje nová vláda, která si předsevzala, že bude jiná než ta, kterou střídá, se dočtete v novém čísle Respektu. V bloku týkajícím se politické situaci se věnujeme společně s kolegy Jiřím Nádobou, Jardou Spurným a Markem Švehlou třem zásadním prioritám kabinetu, ale také personáliím. A jelikož článek v tištěném časopise má omezený počet znaků, tady pár zajímavostí, které se do textu nevešly a popisují, jak se vlastně Fialova vláda vyjednávala.

1) Rodinné důvody. To byl jeden z nejčastějších důvodů, proč se někteří kandidáti z KDU-ČSL rozhodli nevstoupit do vlády. Není to pro lidovce netypické: roky říkají, že rodina je na prvním místě, a když vás nepustí manžel/ka, exekutivy se prostě vzdáte. Senátorka za KDU-ČSL Šárka Jelínková k tomu řekla: „Probírali jsme to zodpovědně i s manželem, zvažovali jsme tu možnost, nicméně převážila potřeba, abych se věnovala rodině, protože ta ještě není připravena na to, abych byla jako ministryně téměř pořád v Praze.“ Brněnský radní Petr Hladík zase minulý týden na sociálních sítích oznámil, že raději zůstane v Brně: „Když chceš změnit svět, běž domů a miluj svou rodinu. A když chceš změnit naši zemi, musíš změnit nejprve svoje město. Takhle to mám, a proto zůstávám doma v Brně. A proto teď nemůžu jít do Prahy a dělat ministra životního prostředí, i když jsem tu nabídku dostal.“ Naopak senátorka Anna Hubáčková, která se má nakonec podle všeho stát právě ministryní životního prostředí, při komentování nabídky v médiích prohlásila, že „manžel byl víc nadšený než já“.

2) MPSV povede nakonec Marian Jurečka. Místo původní kandidátky, pirátské místopředsedkyně Olgy Richterové, a dalších jmen, která během vyjednávání zaznívala, si nakonec na ministerstvo práce a sociálních věcí trochu překvapivě sedne sám předseda lidovců. Nominace však dává logiku. Při obsazení resortu panovala obava, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude chtít hodně šetřit - a kdokoliv MPSV povede, bude mít problém sehnat peníze. Komu jinému je však těžší odmítnout požadavek na přidání než šéfovi jedné z koaličních stran, zvlášť když sám žádné straně nešéfujete?

3) Jak se připravit na ministra? Ačkoliv nikdo z budoucí vlády veřejně zatím nechce příliš mluvit o tom, že se začínají chystat na ministerské angažmá, v zákulisí už probíhají – často i dlouhodobé – přípravy. Jedním z příkladů je budoucí ministr školství Petr Gazdík. Podle informací Respektu  má poměrně blízký a přátelství vztah s odcházejícím ministrem školství Robertem Plagou, kterého si na ministerstvu chce v nějaké pozici nechat. Jejich vzájemné potkávání vzniklo díky platformě Jiřího Drahoše v Senátu, kam chodil Plaga před politiky specializující se na vzdělávání prezentovat své plány. Podle expertů na vzdělávání se proto očekává v resortu školství velká kontinuita včetně dlouhodobě pilované strategie 2030+, protože končící i nastupující ministr spolu v drtivé většině konceptů souhlasí a už delší dobu se o nich baví. Podobně detailně se už na post ministra vnitra připravuje šéf STAN Vít Rakušan, který o svých plánech i obavách mluvil v rozhovoru pro web Respektu.

Piráti celý víkend hlasovali

A to o vstupu do společné vlády koalice SPOLU a PirSTAN. Ostatní politické partaje, respektive jejich předsednictva, už společnou spolupráci odsouhlasily předminulý týden. U Pirátů je to ale mnohem napínavější. Minulý týden si odsouhlasili, že je potřeba pro vstup do Fialovy vlády podpora šedesáti procent straníků. A jak popisuje Ivana Svobodová na webu, uvnitř pirátské strany se přou dva tábory. Jeden reprezentovaný především pirátskými europoslanci, který je proti vládní spolupráci, a současné vedení, které podobu programu a tři ministerské posty vyjednalo.

Neschválení vstupu a absence Pirátů v kabinetu by přitom - jak píše šéfredaktor Erik Tabery - nebylo z hlediska příštích čtyř let dobře. A také z hlediska budoucnosti strany by mohlo být velkou chybou. „Jeden z důvodů, proč ve volbách neuspěli, byl ten, že dostali nálepku uskupení složeného z nečitelných a nesystémových jedinců, kteří vrátí do Česka komunismus. Pokud do vlády nepůjdou, a to poté, co jejich vedení vše domluvilo a schválilo, nebude jim nikdo dále důvěřovat. Není možné, aby voliči někomu dali mandát, a ten následně členové v referendu odmítli. Respektive možné to je, ale nedává smysl něco takového příště volit. Ve vládě mají Piráti šanci prosadit své cíle a ukázat, že všechny dezinformace o nich šířené byly nesmysly,“ konstatuje.

Čaputová navštíví Zemana

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dorazí 16. listopadu na pozvání šéfa Senátu Miloše Vystrčila do Česka. V předvečer státního svátku sametové revoluce převezme v Senátu stříbrnou medaili horní komory. Na Národní třídě pak plánuje položit kytici u památníků sametové revoluce. Během návštěvy, jak oznámila její kancelář, plánuje navštívit i českého prezidenta Zemana v Ústřední vojenské nemocnici. „Prezidentka se v uplynulých týdnech zajímala o zdravotní stav Miloše Zemana. V říjnu mu v osobním dopise přála mnoho zdraví, sil a rychlé zotavení. Zároveň vyjádřila naději, že se budou moci brzy setkat,“ uvedla kancelář slovenské prezidentky v tiskové zprávě. Na rozdíl od českých politiků dostane šanci vidět Zemana osobně. Andrej Babiš se s prezidentem v minulých dnech musel spojit jen telefonicky a Petr Fiala s ním hovořil zase prostřednictvím videokonference.

Hledá se prezident

Andrej Babiš se však očividně jen s opoziční prací ve sněmovně spokojit nechce. V rozhovoru pro Blesk oznámil, že „prezident by si přál, aby kandidoval na prezidenta“. Pro jistotu připomínáme, že když premiér a šéf hnutí ANO něco o prezidentovi (tehdy šlo o jeho zdravotní stav) veřejnosti vzkazoval naposledy, za týden jsem se dozvěděli, že nic z toho nebyla pravda. Výrok je proto potřeba chápat jako oficiální začátek Babišovy cesty k prezidentské kandidatuře.

A když jsme u případných prezidentských kandidátů, novou hlavu státu už hledá také formující vládní koalice. Podle informací Hospodářských novin si představitelé ODS, KDU ČSL a TOP 09 nechávají vypracovat průzkum, která z osobností by měla šanci uspět. A kromě jmen, o nichž se v souvislosti s hradní kandidaturou mluví delší dobu, jako jsou generál Petr Pavel nebo ekonomka Danuše Nerudová, strany do šetření zahrnuly také předsedu STAN Víta Rakušana. Rakušan zatím v médiích mluvil už dříve o tom, že prezidentský úřad v něm budí velkou pokoru: „Já skutečně nevím, jestli dosahuji nějakých životních zkušeností a nějaké moudrosti, které bych dosahovat měl. Takže mě ty otázky mohou od lidí těšit, ale skutečně nejsem rozhodnutý, že bych šel za Petrem Fialou a říkal mu, že kandidátem má být Vít Rakušan.“