Ohrožený ráj
Navštívili jsme domov divokých orangutanů. Nechce se věřit, že tito úžasní tvorové mohou během několika let zmizet stejně jako divočina, která je obklopuje.
Vybrat si podivuhodnější místo pro rodinnou vilku asi nelze. Okolo příjezdové cesty se procházejí antilopy a plameňáci, pár metrů za oknem kuchyně se v mělké vodě cachtá dvojice hrochů, a za tím vším se tyčí silueta šedivých mrakodrapů obepínajících centrum desetimilionové metropole. Ulrike von Mengden bydlí v areálu jakartské zoologické zahrady, její dům tu ale stál mnohem dřív, než všechno ostatní. „Město sem původně ani nedosáhlo, to až posledních padesát let nastal ten zběsilý závod o to, komu a kolik se podaří urvat další půdy urvat pro mrakodrapy a nové silnice,“ říká klidným hlasem dáma ve žluté halence se zlatým šperkem na krku, pohodlně usazená v proutěném křesle.
Jedenadevadesátiletá paní von Mengden pamatuje tu éru do nejmenšího detailu. Dnes, jak sama říká, se tady v rodinné vile snaží před jejími dopady a před burácející indonéskou společností ukrýt - - a to nejen sebe.
Celou reportáž Tomáše Sachera si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází v pondělí 14. 3. 2011. Ve čtvrtek 17. 3. v 10,00 budete moci autorovi, který strávil několik dní ve společnosti orangutanů v indonéské džungli, v rozhovoru online položit dotazy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
