0:00
0:00
Z nového čísla7. 2. 20152 minuty

Obsaď a zavolej ministrovi

Klinika se opět probouzí a alternativa zjišťuje, co může přinést otevřenost mainstreamu

Podpora osobností na webu Obsaď a žij!
Autor: Obsaď a žij!

První část boje o žižkovskou kliniku je známým příběhem: na podzim si skupina aktivistů sdružených okolo hnutí Obsaď a žij!, které v metropoli svými akcemi (včetně přednášek) poslední dva roky upozorňuje na chátrající prázdné budovy, vyhlídla opuštěné prostory bývalé žižkovské polikliniky a začátkem prosince je nelegálně obsadila. Na rozdíl od předchozích akcí se zábor podařilo udržet ne pár hodin či pouze do druhého dne, ale deset dní a naplnit jej koncerty, divadelními akcemi a přednáškami. Dveře byly otevřeny všem, než je nakonec přece jen zase zavřela policie a pohyb v domě zastavila jeho vyklizením. 

U většiny předchozích záborů to v tomto bodě skončilo. V případě Kliniky se však podařilo přesvědčit veřejnost, že právě sociální a kulturní centrum, jaké v ní deset dní fungovalo, by bylo smysluplným využitím prázdné budovy. Podporu vyslovila řada veřejných osobností. A touto možností se ve městě, v němž chátrají desítky domů, začaly vážně zabývat i úřady.

↓ INZERCE

Blíž mainstreamu se prostřednictvím boje o Kliniku ocitá také pražské squaterské jádro.

Žižkovský zábor v Česku představuje nový typ squatingu – a ten sklízí nový typ reakcí. V Evropě dřív platily zábory hlavně za aktivitu pro krajní alternativce, ochotné bojovat zápalnými lahvemi s nenáviděným konformním systémem. To se ale mění: postoj úřadů i policie ke squaterům se napříč kontinentem zpřísňuje, squatů ubývá a ty, které přežily, slevují ze své vyhraněnosti a přistupují na větší otevřenost vůči úřadům i veřejnosti.

Blíž mainstreamu se prostřednictvím boje o Kliniku ocitá také pražské squaterské jádro. Noví squateři na rozdíl od některých svých předchůdců mainstream a priori neodmítají. „Jenže jen chození k urnám ke změně věcí kolem mě nestačí,“ míní dvaadvacetiletý Tadeáš Polák, který pracuje jako produkční v kavárně a příležitostně učí na jedné z pražských základních škol. Rád by změnil například nadvládu developerů nad metropolí. V případě Kliniky je od začátku proklamovaným cílem hlavně vybudovat sociální a kulturní centrum – a velká část iniciativy nechce o životě ve squatu ani slyšet.

Jak kauza dopadne a nakolik je byznys model Kliniky dlouhodobě udržitelný? Čtěte v novém Respektu 7/2015, který vychází v pondělí 9. února (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].