Jen tam stojíte a říkáte, že neplní slovo

Umíme si my Češi vládnout?

Myslím, že neumíme, a každý, kdo se s tím v posledních dvaceti letech snažil něco udělat, narazil.

Z jakého důvodu se o to tedy dál snažíte?

Politika je přece kulturní fenomén, a nikoli přírodní zákon. To znamená, že ji můžeme změnit. A jde o to, jestli toho jsme schopni, nebo ne.

Na jakých příkladech se ukazuje, že administrování země selhává?

Máme velmi těžkopádnou státní správu. Přičemž to, jak se na ni nahlíží, je úplně falešná optika. Potřeba snižovat stavy úředníků se bere jako hlavní cíl, přitom většina vlád, které si ten cíl vytkly, nakonec navyšovala počty úředníků. To znamená, že nejde o počet úředníků, ale o jejich kvalitu. Proto kdybyste se mě zeptal, co je nyní potřeba udělat na prvním místě, aby došlo ke zkvalitnění českého vládnutí, tak je to nepochybně úroveň státní správy.

To říkají všichni. Jak to zkvalitnění má vypadat?

Češi nemusí vymýšlet kolo nebo objevovat Ameriku. Stačí, když si vezmou příklad ze zemí, ve kterých státní správa funguje. Zároveň ale nesmíme zapomenout, že není možné jen tak sem pozvat britské špičkové manažery z veřejné správy a od nich to „přes kopírák“ přetáhnout. Každý stát má ve své správě velmi subtilně zakódovanou kulturní tradici. Proto si myslím, že nám je bližší model německý. Je založen na úřednické definitivě, velmi přísném kariérním řádu, který depolitizuje státní správu až do nejvyšších pater, v podstatě až k samému ministrovi.

Vy sám jste řídil ministerstvo. Co by se mělo na jeho řízení změnit, aby vypadalo podle vašich představ?

Dám vám příklad. Na ministerstvu školství jsem byl hluboce nespokojen s prací jedné úřednice, jež pracovala jako ředitelka odboru regionálního školství. To znamená, že měla pod sebou všechny základní školy. Odmítala plnit moje pokyny, věci, které spěchaly, zdržovala a na věcech, jež byly druhořadé, naopak pracovala. Prostě se chovala svévolně. Při svém rozhodování uplatňovala silně svoji politickou příslušnost ke straně lidové. Rozhodl jsem se, že tuto úřednici po opakovaných problémech buď přemístím na jiný odbor, nebo ji zbavím funkce, případně se s ní rozloučím. V ten samý den, co jsem k tomu dal pokyn, mi volal předseda naší koaliční strany a řekl mi, že neexistuje, abych se této úřednice zbavil. A pokud to udělám, věci, které budou navrhovat zelení v parlamentu nebo ve vládě, nedostanou podporu lidovců.

Co jste udělal?

Nezalekl jsem se toho a způsobilo to citelné vlny v koaliční spolupráci.

Jak by se ta věc řešila v případě fungujícího, odpolitizovaného úřadu?

Pokud bych mohl doložit, kde úředník opakovaně porušuje etický kodex nebo další pravidla, tak definitiva neplatí a ten člověk musí státní správu opustit.

Z jakého důvodu nebyla vaše vláda schopna zákon o úřednících prosadit?

Protože ho ODS bojkotovala. Měli odpor vůči zákonu jako takovému.

Celý rozhovor najdete v příloze aktuálního dvojčísla Respektu 18–19/2013.