Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Vzdělávání

Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý

Je hezké, že nám Cermat každý rok připraví novou příležitost bavit se o smyslu maturitních testů

Jan Neruda
Jan Neruda • Autor: Archiv

Styl povídky Andělské oči je neobyčejně květnatý, vystihující podstatu mluveného jazyka obyčejných lidí, jak je to pro autora typické. … Vznikl tak kompozičně vyvážený soubor dvanácti povídek vydaný pod názvem *****. Rámec tohoto souboru tvoří povídky Večerní kursPražské jesličky, z nichž první jmenovaná patří k těm v této knize nejdelším.

Víte, o jaké knize a jakém autorovi je řeč? Jde o první vydanou a pro Hrabalovu další práci klíčovou povídkovou knihu Perlička na dně. Proč byste na to měli umět odpovědět? Fakticky k tomu žádný důvod není, protože z faktu, že to uhodnete, opravdu nic neplyne. Jen jsem použil stejný princip, jakým se v letošním maturitním testu z češtiny jeho autoři ptali na Nerudovy Povídky malostranské a povídku Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku.

Reklama
Reklama

Neruda je součástí Cermatem předepsaného seznamu autorů, ale někteří maturanti si stěžovali, že úloha je obtížná, protože neznají názvy konkrétních povídek souboru, který si navíc mnozí nezařadili do dvacítky povinných knih k ústní maturitě. Část veřejnosti jim oponovala, že pan Vorel – pěnovka – malostranské povídky, to přece zná a musí znát každý. Což je zajímavý intelektuální problém.

Patří tedy k samozřejmé intelektuální výbavě středoškoláka schopnost rozklíčovat i autora povídky Andělské oči? Nebo třeba povídky Já, truchlivý bůh či Falešný autostop? Pokud ne, znamená to, že jsou Hrabal nebo Kundera z nějakého důvodu pro moderní českou literaturu méně důležití než Neruda? Všichni tři jsou součástí téhož seznamu. A jak dlouho ještě bude „samozřejmé“ mít povědomí o literární příslušnosti pěnovky pan Vorla: pět, patnáct, padesát let? Zjevně to samozřejmé není už dnes.

Eduin

Samozřejmě, že to jsou všechno pitomé otázky, stejně jako je pitomé zařazení takové úlohy do maturitního testu. Každé jaro na tomhle místě opakujeme, že maturitní test z češtiny je na tom z hlediska smysluplnosti a ověřování toho, co je na konci středoškolského studia důležité, o něco lépe než test z matematiky. Aby se v něm konečně přestaly objevovat podobně nešťastné úlohy, udělejme těchto několik kroků:

* Podívejme se do maturitních dat a ujasněme si, které úlohy ověřují něco důležitého a které jsou ty, jež neověřují prakticky nic, jen na nich vyhodíme maturanty z negymnaziálního studia. Které jsou které, ukazují maturitní data velmi jasně.

* Zařazujme úlohy důležité pro čtenářskou gramotnost a schopnost vyjadřovat se písmem.  Takové tu jsou – ověřují pravopis, schopnost poskládat fragmenty textu, porozumět smyslu věty i delšího textu. Ty sem patří, jen je zadávejme tak, ať opravdu ověřujeme schopnost číst s porozuměním, a ne schopnost udržet nervy na uzdě nad naprosto nesrozumitelným zadáním.

* Nezařazujme úlohy z literární teorie a literárního dějepisu. Fakt, že umím přiřadit Sofokla k Thébám a Vorla na Malou Stranu, o mé schopnosti přemýšlet o literatuře neříká nic. Tato témata patří do školní části maturity, protože tam lze o literatuře diskutovat, a ne ji zaškrtávat jako Sazku.

* Přimějme konečně autory úloh, aby vždy vypracovali odůvodnění, co která úloha ověřuje, a přidali věcné zdůvodnění správné odpovědi. Obojí má být zveřejněno ve stejný den a na stejném místě jako testová zadání. Možná pak autorům dojde předem, že některé úlohy neověřují nic, nebo požadují po maturantech nesmysly. Jako úloha 32 v letošním testu, kde zmučeni předchozími sáhodlouhými ukázkami a překomplikovanými otázkami ve finále počítáte slabiky ve verši. Proč? Pokud není smyslem maturity vzbudit nenávist k literatuře u žáků, u nichž se to nepodařilo za třináct let školní docházky, tak sem takové věci opravdu nepatří.

Co kdybychom ta doporučení, která různí autoři opakují přinejmenším posledních pět let, konečně zkusili vzít vážně?

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin

P. S. Děkuji za inspiraci k textu nejmenovanému gymnaziálnímu učiteli a přidávám jeho poznámku. Má pravdu, ve všech vydáních, do nichž se mi podařilo nahlédnout, včetně prvního vydání z roku 1878, se ona Nerudova povídka jmenuje Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku. Tedy nikoli Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, jak je uvedeno v testu Cermatu. Takovou Neruda nenapsal. Jakpak si s tímhle problémem Cermat poradí, když tak dbá na přesnost a preciznost?

A opravdu každému, a zvláště zastáncům názoru „tohle musí samozřejmě znát každý“, doporučuji absolvovat emoční zážitek při vyplňování cermatího testu. K dispozici je ZDE.

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte