Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Vidlemi

Žáčkův ústav bez Žáčka

Ústav pro studium totalitních režimů má nového ředitele, historika Jiřího Pernese. Což rozpoutalo jistou debatu o budoucnosti instituce, která se snaží rozklíčovat, jací jsme byli, proč jsme takoví byli a kdo za to nese zodpovědnost či vinu.

V souboji o nového ředitele zvítězila alternativa více výzkumu. Proč ne; dobré knihy, v nichž odborník zpracuje relevantní informace a provede nás minulostí, by se zvídavým zájemcům hodily. Je tu ovšem jedna klíčová otázka: Žijeme už v době, kdy náš názor na věc budou tvořit historici, anebo bychom měli dostávat dokumenty v jakési syrové podobě a zásluhou jejich dostupnosti si dělat názor na důležité otázky sami?

Samozřejmě jedno nevylučuje druhé. Ústav může teoreticky zároveň nadále zpřístupňovat a digitalizovat kilometry dokumentů, které existují pouze v papírové podobě v archivech. Kdo se někdy pokoušel k takovým dokumentům dostat, ví, jak je to trnitá cesta. Trvá to dlouho a kopie takových dokumentů jsou hodně drahé. Kdyby se podařilo dotáhnout nápad Pavla Žáčka – i změnou zákona – že by dokumenty StB a komunistické strany byly převedeny komplet do digitální podoby a zpřístupněny uživatelům internetu, zřejmě by úplně odpadla debata o tom, zda ústav produkuje dostatečné množství odborných publikací a jestli svou práci neodbývá „pouhým“ zveřejňováním dokumentů. Nebyli bychom odkázáni na odborné publikace.

Z pohledu zpřístupňování dokumentů je obrovská škoda, že Pavel Žáček v čele ÚSTR končí. Ať to zkoumáme z kterékoli strany, on byl tou klíčovou osobou, která se za zpřístupnění dokumentů zasadila a zároveň garantem, že zákon byl naplňován. O tom, že by dokumenty z totality měly být veřejně k dispozici – nejen v badatelnách archívů –, mluvilo mnoho historiků a archivářů v minulosti. Chovali se ale jinak, věci se pohnuly až zásluhou Žáčka a senátorů, kteří jej politicky podpořili.

Mně osobně i pracovně je víceméně jedno, že dosud vyšlo jen málo slušných publikací mapujících minulost, včetně tuzemského přechodu z totality do demokracie. Naopak mi není jedno, když mi někdo přístup ke spisům ztěžuje. Teprve po vzniku Žáčkova ústavu jsem se dostal k řadě dokumentů, které mapují socialistické aktivity mnoha současných demokratických byznysmenů. Považuji jejich současný vliv za jednu z hlavních příčin korupce a klientelismu v Česku. Bez Žáčkova přístupu by se nic z toho dokumentovat nedalo.

Věřme tomu, že nový šéf ústavu si je vědom nutnosti zachovat zveřejňování dokumentů a že na úkor tohoto přístupu nebude preferovat historické bádání odborníků. Jde především o peníze. Čím více peněz půjde na výzkum, tím méně bude na digitalizaci dokumentů. Výzkum teoreticky nevylučuje digitalizaci, ale omezený přísun peněz omezí jedno nebo druhé. Na Jiřího Pernese čeká závažné rozhodnutí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].