Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Vidlemi

Volby prezidenta a české tajné služby

Jednou z výsad tuzemského prezidenta je být informován o práci tajných služeb, například BIS posílá prezidentovi své zprávy stejně pravidelně jako premiérovi.

Je fakt, že zatím jsme tu neměli prezidenta, který by bral zprávy od tajných služeb opravdu vážně. Václav Havel prostě do světa tajemných informací a spekulací nepatřil, necítil se v něm doma, i když se prý snažil zprávy BIS přijímat jako součást své práce. Pro Václava Klause – alespoň podle lidí, kteří měli možnost jej blíže poznat – byl svět tajných služeb, který nabízí většinou jen jistou relevanci či pravdivost zpráv, tak trochu pod úroveň. V každém případě není možné v projevech a reakcích bývalých prezidentů najít pasáž, v níž by se odvolávali na důkazy či varování tuzemských zpravodajských služeb.

Je docela zajímavé podívat se z pohledu světa tajných operací na současné prezidentské kandidáty. Tak třeba Jan Fischer už ví, co to znamená být příjemce zpráv od tajných služeb. Jako premiér úřednické vlády tu čest měl. Zdá se, že varování tajné služby běžně ignoroval, tak jako většina jeho předchůdců. Jako premiér se nijak nesnažil zastavit obchody svého ministra obrany Martina Bartáka, nereagoval na varování BIS ohledně klientelismu v energetice nebo veřejných zakázkách v Lesích ČR. Těžko říct, zda by jako prezident reagoval jinak.


Stejně tak má zkušenosti se zprávami BIS a dalších tajných služeb Miloš Zeman, ten je dostával na stůl skoro čtyři roky. Tajné služby varovaly premiéra Zemana před podivnými státními obchody v celkové hodnotě kolem dvou set miliard korun. Třeba před prodejem stomiliardového ruského dluhu s obrovskou ztrátou pro český stát (možná až třicet miliard korun) podezřelé soukromé firmě. Nebo před stavbou dálnice D 47 za sto miliard korun zadanou Zemanovou vládou za neuvěřitelně výhodných podmínek (mnohem vyšší cena než současné předražené dálnice) další podezřelé soukromé firmě – korupční projekt zrušila až další, Špidlova vláda a zaplatila za to smluvní pokutu přes půl miliardy korun. Zeman také ignoroval varování před neuvěřitelnou privatizací strategického Unipetrolu do rukou společnosti, o níž Zemanovi ministři nevěděli, komu patří, a nebyly to schopny zjistit ani tajné služby. Nemluvě o Mostecké uhelné…

Pokud jde o ostatní kandidáty (vyjma Zuzany Roithové - doplněno na základě upozornění čtenáře), s jistou mírou ironie lze předpokládat, že o tom, že budou příjemci těch nejtajnějších informací, někteří ani nevědí. Možná jsou si toho vědomi Přemysl Sobotka a Jiří Dienstbier, ví to určitě Karel Schwarzenberg, jenž jako ministr zahraničí dostává tajnou výroční zprávu BIS už od roku 2007 a směřují na něj některé informace rozvědky. Při jednáních se zahraničními partnery má ministr k dispozici zjištění tajných služeb, vždyť její důstojníci často pracují pod diplomatickým krytím. Jenže ani Schwarzenberg se nikdy nezajímal o informace, které jsou pro tuto zemi klíčové, o ohrožení stability ekonomiky korupcí, klientelismem a také průnikem tajnými službami kontrolovaného zahraničního kapitálu, skrze nějž se snaží hlavně Moskva a v poslední době i Čína ovlivnit zdejší rozložení moci ve svůj prospěch.

Pokud bychom měli tedy kandidáty na prezidenta zhodnotit tím, jak budou zacházet s tajnými informacemi, nedostal by doporučení ani jeden z nich. A pro důstojníky tajných služeb musí být noční můrou, že se prezidentem stane Miloš Zeman. Lidé, kteří mu jistí záda, jsou spojeni s ruským gigantem Lukoil. V Rusku jsou podobné společnosti velmi úzce spjaty s tajnými službami a jejich zájmy. Miloš Zeman se v posledních letech účastnil také řady konferencí pořádaných společnostmi s blízkým vztahem ke Kremlu. Ve veřejných zprávách CIA najdeme poměrně podložené spekulace, že tyto konference jsou pořádány ruskými tajnými službami, která na nich získává vlivné kontakty do zemí, v nichž má Kreml nějaký mocenský zájem. Nechceme tím říct, že Zeman je ruský špión, ale ve vztahu k Rusku by jej tajné služby nazvaly velkým rizikem. BIS dnes musí trápit minimálně jedna otázka – nebudou v případě zvolení Zemana končit některé velmi citlivé informace v teritoriu, před kterým budou varovat?

Samozřejmě, prezidenti mají významnější role a úkoly než se řídit ne vždy podloženými zprávami tajných služeb. A volba prezidenta asi nemůže být vedena přemýšlením o riziku, které z pohledu adresáta tajných informací jednotliví kandidáti představují. Nicméně jde o věc, která s prezidentem souvisí, a jak by řekly tajné služby – má poměrně vysokou relevanci.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2548
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte