EU je v zásadě potřebná věc. Problém je pouze v tom, že tato potřebná věc začíná být zneužívána. Každá společnost unese jen určitou míru čehosi, v případě EU je to integrace. Nemá cenu se pokoušet o prakticky společný stát, neexistuje-li k němu politický národ. Nemá cenu zavádět společnou měnu, není-li pro ni optimální čas. Současné problémy Irska a Španělska, které byly ještě nedávno prakticky bez dluhů, a Řecka, které by je tak snadno nenadělalo, to dokazují po stránce ekonomické, neexistence celoevropských politických stran po stránce politické. Evropu v podstatě řídí lokálně volení politici, zodpovědní svým národním voličům. Paní Merkelová už to cítí dost natvrdo, tuto zodpovědnost.
Všechny tyto problémy (a spoustu dalších) zahušťuje společná snaha úředníků v Bruselu a Evropském parlamentu vytvořit co nejvíce předpisů, regulací, kvót, harmonizací a podobných nesmyslů, čímž opět zákonitě naštvávají mnoho lidí. Pokud by se EU měla udržet, pak jako maximálně liberální nadstavba, organizující velmi volně a pružně věci nezbytně nutné. Pro takovou EU bych byl dokonce i já. Nicméně pohyb té současné jde přesně opačným směrem. Dalo by se pokračovat donekonečna, problémů je opravdu čím dál tím více. Po hospodářské stránce to Evropa taktéž brzy pocítí, Lisabonská strategie byla potichu odpískána, ale světová konkurence nespí.
Takže pokud se někdo pokouší některý z těchto problémů řešit, není to „bahno populismu“, ale spíš pud sebezáchovy.
Karel Šebesta
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
