Sám sobě lékařem?

Milý Respekte,

ráda Tě čtu, ale tentokrát Tě podezírám, že článek Moje tělo - moje věc byl do čísla 10/2007  zařazen jen proto, že Ti zbývalo místo. Článek nepřináší žádnou ucelenou informaci o označeném fenoménu, smysl má snad jen závěrečný zajímavý příklad z Kanady.

Ano, dnešní doba na jedince tlačí, aby se o sebe sám staral. Na tomto konstatování není nic objevného. Čekala jsem, že autorka tedy zmíní nějaké objevné aspekty tohoto faktu… ale nic. Pokud se odpovědnost za sebe sama bude projevovat čím dál víc i ve sféře péče o vlastní zdraví, pak je to jedině dobře.

Jestliže vyjdeme z premisy, že zdraví je to nejcennější, co máme, pak tradiční pasivní přístup k ochraně vlastního zdraví je tou nejnebezpečnější ze všech druhů pasivit, a nastolení pocitu zodpovědnosti za sebe sama je krokem správným směrem. Poměrně hodně mě udivilo, jak autorka nakládá s - pro ni nepochopitelnými - souvislostmi svobodné volby.

Na jedné straně svobodná volba, na druhé naslouchání astrologům a různým guru. Na to lze říci jediné: pokud se mám svobodně rozhodnout, potřebuji informace. Jinak se budu rozhodovat sice svobodně, ale zároveň pitomě. Astrologie (pro toho, kdo jejím výsledkům věří) přináší užitečnou informaci, která pomůže zkvalitnit moji svobodnou volbu. Neznamená to, že se své svobody vzdávám. To samé platí u léčitelů. Jestliže mi tzv. tradiční medicína nepomůže, hledám pomoc jinde.

Kdybych měl potřebné informace, pomůžu si sám. Když je nemám, vyhledám „autoritu“, jejíž kvality nejsem pochopitelně schopen posoudit (srovnatelně je tomu ovšem u promovaného lékaře a jím ordinované léčby), a jejím radám pak naslouchám. Jestliže mám těžkou chorobu, se kterou mi nota bene ony racionální metody a postupy provozované důvěryhodnými (leckdy rovněž diletanty a škůdci, ale kdo to má poznat) pány v bílých pláštích a s titulem nebyly schopny pomoct, pak je jen a pouze racionální zvolit alternativní, iracionálně se tvářící metody.

Ono totiž nezlobte se na mě, ale když tomu nerozumím, je pro mě stejná magie hrst prášků jako nějaký čaj, zaříkávání nebo působení energií. Jako pacient v obou případech jen věřím - věřím, že zrovna tento lékař je dobrý, věřím, že zrovna tento léčitel mi pomůže..

Zdraví je vysoce komplexní záležitost, takže když si ho chci chránit svépomocí, nezbývá mi než hledat rady a informace u poučenějších. To hned neznamená, že lezu do nějaké sekty a vzdávám se svobodné vůle.

Těším se na další čtení, ale takovéhle plácání do vody už prosím ne.

Alexandra