Na tom, co se zatím kolem nové školní písmové předlohy Comenia Script dělo, jsou zarážející zvláště dvě skutečnosti: 1. Ministerstvo školství se rozhodlo do čtyřiceti škol tuto předlohu zavést, aniž mělo k dispozici jakékoli písemné posudky a oponentní názory – případným zájemcům tak mohlo poskytnout pouze informace, které o své předloze publikovala sama tvůrkyně R. Lencová. 2. Televize a deníky (až na zanedbatelné výjimky) de facto opakovaly postup ministerstva – z článků a televizních šotů se tak stalo PR Comenia Scriptu.
Změna školní předlohy, nadto změna tak zásadní, jakou představuje nový návrh, který se výrazně odlišuje nejen od stávající české předlohy, ale i od většiny předloh užívaných v Evropě, není otázkou boje pokrokářů proti staromilcům ani jedné kulturologické či psychologické teorie proti druhé. Taková radikální změna by se měla uskutečnit až na základě odborného, ba společenského konsenzu. R. Lencová místo toho, aby jej při tvorbě nové předlohy hledala, zvolila marketingové prosazování již hotového písma, přičemž se jí podařilo část novinářů přesvědčit, že Comenia Script dokáže jakoby téměř automaticky eliminovat „trápení“ dětí při výuce. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Tvar č. 11/2010 děkanka PedF UK R. Wildová, naše přední odbornice na počáteční gramotnost, toto „trápení“ lze nejúčinněji a nejspolehlivěji odstranit vhodnou volbou didaktických metod a správným vzděláváním učitelů. R. Wildová rovněž zdůrazňuje, že po jednoročním testování nové předlohy „pořád nebudeme s to říct jednoznačně: Ano, takhle teď začneme učit.“ Takto seriózní přístup ovšem není mediálně tak přitažlivý jako předvádění „zázračných“ tvarů nových písmen.
Samostatnou kapitolu pak tvoří ekonomický rozměr Comenia Scriptu. Vidina profitu – ať už v podobě přímého finančního zisku z prodeje písanek a dalších pomůcek, anebo nepřímých výhod, jako je např. reklamní zviditelňování – nepochybně také ovlivňuje, co o nové předloze kdo říká a jak moc ji kdo prosazuje bez ohledu na odborné argumenty.
Inu, doufejme jenom, že s Comenia Scriptem nedopadneme stejně jako Švédové, kteří podobné školní písmo plošně zavedli v letech 1975–1985 a dodnes na něj s hrůzou vzpomínají.
Lubor Kasal
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
