Dobrý den,
v čísle 28/2009 jsem si přečetl článek "Do pouště a domů" pojednávající o postupném stahování západních armád z Iráku. Pan Jiří Sobota v článku píše mimo jiné toto:
"Cena za svobodu je však zjevně příliš velká na to, aby ospravedlnila pocit triumfu nebo strhávala k následování."
V kontextu problematiky stahování vojsk z Iráku se toto zdá být okrajovým problémem, ale v podstatě se to týká dosti obecných hodnot.
Otázka: je nějaká cena za svobodu příliš velká? Nebo jinak, lze protestovat proti tomu, aby nabytí svobody bylo vyváženo lidskými životy? Jakou cenu má lidský život bez svobody? U nás jsme ještě nyní, dvacet let po nabytí svobody každodenně svědky toho, že život v nesvobodě tvoří generace morálně zkroucené a hodnotově zvrhlé. Zdá se tedy, že svoboda je hodnoty nevyčíslitelné a pojem ceny zde postrádá smyslu.
Ostatně, není to právě toto zjištění, co nás, Evropany, Američany a zkrátka všechny občany západní civilizace odlišuje od obyvatel zemí islámských (Irák), komunistických (Čína) nebo totalitních (Rusko)? Od zemí, kde se svoboda dá směnit za náboženství, zisk či moc a její nutnost pro zdravý vývoj člověka je neustále relativizována.
S pozdravem,
Štěpán Barták
(středoškolsky vzdělaný grafik, 31 let)
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
