Tři dobré zprávy o Česku
V pasti pohlaví: redefinice znásilnění, transgender péče, změny ohledně domácího násilí
Milé čtenářky, milí čtenáři,
v tomto newsletteru bývá řeč o náročných tématech a často nejde není úplně veselé čtení. Proto je čirá radost napsat o tom, co se naopak povedlo. A nejsou to drobnosti, ale nesmírně důležité posuny, kterými se Česko pevněji usazuje v klubu civilizovaných zemí. Posuny, které by mohly pomoci konkrétním lidem i společnosti jako celku.
1. Senátem hladce prošla redefinice znásilnění. Horní komora parlamentu je obecně konzervativnější než Poslanecká sněmovna, jde tedy o příjemné překvapení. Zejména když si uvědomíme, s jakými (pseudo)argumenty senátoři a senátorky před časem odmítli tzv. Istanbulskou úmluvu. Novela trestního zákoníku nově nebude vyžadovat po obětech sexuálního násilí, aby se napadení fyzicky bránily, a přináší i další klíčové změny. Třeba pravidlo, že jakákoliv sexuální praktika s dítětem do dvanácti let bude považována za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za zneužití, které je trestáno mírněji. S radikální představou, že lidí mají právo mít pouze sex, se kterým souhlasí, měla v Senátu problém jen “normální Daniela” Kovářová.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
