Sprejerka z Kábulu

Jdu do školy. Je pátek. Většina lidí je v tento den na pokraji vyčerpání a těší se na víkend. Já jsem ale plná energie. Těším se. Otevírám těžké vchodové dveře. Vcházím do šaten. Vystoupám šest pater. Kéž bychom tady měli výtah! Ve třídě se uvelebím na koberci a čekám na ostatní.

Chodím do sedmé třídy montessori. Učíme se tu trochu jinak. Například dneska máme projekty. Já s dalšími dvěma spolužačkami děláme film. Pracujeme na něm každý pátek. Letošní téma projektů bylo hrdinství. S holkama jsme si řekly, že uděláme film o hrdince, která se jmenuje Šamsíja Hasaní.

Šamsíja je jedna z hrdinek, kterou Češi moc neznají. Žije totiž v Afghánistánu a je to vlastně úplně obyčejná holka. Jednoho dne si ale řekla, že se jí nelíbí, co se v její zemi děje. V Afghánistánu totiž platí pravidla, která znemožňují ženám vést normální život. Například nemůžou chodit na střední a vysoké školy, pracovat v obchodě a chodit bez mužského doprovodu ven. Co mohla Šamsíja dělat? Není žádná politička, řečnice, nemůže ani sama jít ven. A tak Šamsíja sprejovala. Sprejovala tajně na zdi ve městě. Sprejovala ženy. Silné a svobodné ženy. Ženy toužící po rovnosti a respektu. Dnes má instagramový účet, kam dává svá díla a inspiruje tím spoustu lidí z celého světa. Její příběh se nám líbil, protože dokazuje, že každý z nás může dokázat velké věci.

Do třídy vcházejí ostatní spolužáci. Všichni si sedneme na koberec do kruhu. Po obvyklých ranních informacích jdeme každý dělat svou práci. „Tak jo, holky, jdeme na to,“ říkám svým spolupracovnicím Ádě a Lucce. Jdu pro stativ. Natáčíme na mém mobilu. A začínáme animovat. Jsme teď tak v polovině filmu.