0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Jeden den v životě26. 5. 20244 minuty

Lodí, letadlem, vlakem

Prosím, ať není sedm večer, ale aspoň jedna hodina ráno.“ Hodiny na displeji mobilu ukazují neúprosně 18.48. Super, takže jsem zase spala jen tři hodiny. Snad se mi ještě podaří usnout, abych byla fit na let domů. Z hotelu budeme odjíždět ve 4.10 našeho času. Abych se stihla nachystat a ještě si dát hotelovou snídani, musím vstát ve dvě hodiny ráno. Ale tady už bude šest – a to zní podstatně lépe. Je mi jasné, že minimálně následující dvě hodiny neusnu, a tak si zatelefonuji s manželem a zhlédnu dokument o černém trhu s orgány. Nakonec únava přemůže jet lag a tolik vytoužený spánek přichází. Po zazvonění budíku si uvědomím, že jsem spala sice přerušovaně, ale přece jen něco přes sedm hodin. V porovnání s předchozími 30 hodinami bdělého stavu je to málo, ale vím, že si to nesmím připouštět. Sbalím si kufr a jdu snídat – první z pozitiv dnešního dne.

Na hlavní ostrov, kde se nachází letiště, nás převáží tzv. speed boat. Závidím kolegyním a kolegům, kteří si nadšeně vychutnávají vítr ve vlasech a sledují hladinu moře pro případ, že bychom míjeli skákající delfíny. Já jsem mrtvá strachy a sama se sebou diskutuji o absurditě dané situace – létat letadlem v desetikilometrové výšce mi nevadí, ale plout po moři v solidně vypadající lodi mi nahání hrůzu. Slunce žhne a všichni do jednoho vypadáme, jako by nás vytáhli z pračky.

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc