Pravda o green dealu

Kampaň před eurovolbami se už rozběhla na plné obrátky. Na vlastní oči jsme svědky toho, co se v kuloárech šeptalo dlouho dopředu: že jedním z nejskloňovanějších témat bude green deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu. Mimořádně složité téma, kde se prolíná klimatická věda, energetika, ekonomika, geopolitika a bezpečnost. Kdo mu v politických stranách a médiích rozumí?

Zatímco strašení migrací zneužívají především populisté, strašit zelenou dohodou se snaží i politický mainstream. Většina stran se aktuálně předhání v tom, kdo slíbí větší krok zpátky v klimatické politice Evropské unie.

Jenže v takové předvolební debatě chybějí základní fakta. Třeba teplotní rekordy padající v Česku i celosvětově. Klimatické modely a scénáře. Mezinárodní dohody a průběh dekarbonizace v jiných zemích. Ekonomické kalkulace, o kolik je výhodnější investovat do zmírnění změny klimatu než řešit její rozsáhlé dopady. Nebo vyjádření expertů z energetiky, že Zelená dohoda pro Evropu zlevnila cenu energií ve střední Evropě přibližně o 20 procent (jak nedávno upozornil hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek).

Kdo nic z uvedeného kontextu nezná, může bez uzardění, jako moderátorka Českého rozhlasu Barbora Tachecí, označit green deal za dobrovolné sebepoškozování. Jenže je to stejné jako s válkou proti Ukrajině: vojenskou pomoc můžeme považovat za absurdní a ukrajinské představitele vyzývat k míru, jen když ignorujeme fakt, že se Ukrajina brání ruské agresi.

Ještě zajímavější je, jak výrazně se hlavní proud politiky míjí s názory většiny Čechů a Češek. Vidím to v našich reprezentativních datech i v průzkumech jiných agentur: většina veřejnosti považuje změnu klimatu za závažný problém a požaduje po českém státu, aby ho aktivně řešil. Dát vyšší investice do obnovitelných zdrojů, úspor a zateplování, rozvíjet veřejnou dopravu, šetrněji hospodařit na zemědělské půdě apod. S tím vším sympatizuje většina i těch nejzapřisáhlejších odpůrců ochrany klimatu. Zatímco sousloví „green deal“ rozděluje veřejnost na podobně početné skupiny příznivců a odpůrců, většina zmíněných opatření má u 60–80 procent obyvatel Česka zelenou.

V předvolební debatě však kromě faktů chybí i vize. Jak si politické strany představují snižování emisí v Česku? Jsme jedna z nejfosilnějších ekonomik světa a česká politická reprezentace nám takový recept dluží. Kdo se jich na jejich recepty v předvolební debatě zeptá?

Autor vyučuje na katedře environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity a je ředitelem Institutu 2050, který se specializuje na výzkumy veřejného mínění a komunikaci v otázkách životního prostředí.