Klasikou k pochopení současnosti
Jean Floressas des Esseintes, hlavní hrdina románu Jorise-Karla Huysmanse Naruby, je ikonou správného dekadenta už od roku 1884, kdy francouzský text vyšel poprvé. Huysmans se tu definitivně odpoutal od naturalismu svého učitele Émila Zoly a načas skončil právě u dekadence. V češtině ukázky z díla v roce 1896 publikovala Moderní revue, nyní u nás kniha vychází pošesté, tentokrát v překladu loni zesnulého laureáta Státní ceny Jiřího Pechara. Knihu graficky upravil Pavel Růt, který fundovaný doslov největšího zdejšího znalce dekadence Otty M. Urbana otočil v duchu názvu vzhůru nohama. Dalším důvodem návratu ke klasice je fakt, že „jeden velký výkřik úzkosti a nenávisti“, jak závěr díla charakterizuje Urban, může být pro spoustu lidí aktuální emocí. Dnešní svět není přehlednější, natož vkusnější než v des Esseintesových časech, naopak. Zatímco znalce literární historie potěší, že Naruby vyšlapalo v moderním písemnictví cestu k vrcholným textům Prousta a Joyce, mileniálové si mohou ověřit, že jejich pocit odcizení od obecného vkusu není ničím novým. Ostatně hrdina Houellebecqova románu Podvolení se jako univerzitní profesor zabývá čím? Přece dílem Jorise-Karla Huysmanse.
Jan H. Vitvar
Joris-Karl Huysmans: Naruby
Přeložil Jiří Pechar. Dokořán, 304 stran
Abychom nezmutovali ve vorvaně
[image id=„200273901“ caption=…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
