Turecký vladař Recep Tayyip Erdoğan zase ukázal, že není kovaným ideologem, ale mistrem názorových otoček. Minulé pondělí před odletem na summit NATO podmínil souhlas se vstupem Švédska do Aliance tím, že Evropská unie otevře cestu tureckému členství. To se nestalo, avšak ještě ve stejný den Erdoğan švédský vstup posvětil. Posléze se při setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem překonávali v příslibech „nového začátku“ ve vzájemných vztazích. Erdoğan americkému kolegovi popřál „hodně štěstí“ v blížících se prezidentských volbách, Biden poděkoval a dodal, že se těší na dalších pět let spolupráce.
Erdoğan se ale přes noc nezměnil. Je to pořád ten zkušený, bystrým politickým instinktem vybavený vládce, jehož primárním cílem je vstoupit do dějin jako muž, který z Turecka opět učinil jednu z velmocí. Členství v NATO patří k pilířům turecké moci. Současně má být Turecko podle Erdoğanovy vize co nejvíce nezávislé, i na Západu, a někdy má klidně jednat na úkor zájmů západních spojenců. V konkrétním případě švédského členství v NATO si spočítal, že další blokáda přinese více škod než užitku.
A současně už ze svého pohledu mistrovsky vyjednal spoustu ústupků. Turecko léta usiluje o nákup amerických stíhaček F-16. Obchod narazil na nesouhlas vlivných kongresmanů, kterým v minulých letech vadila Erdoğanova rozpínavá zahraniční politika. Biden nyní slíbil, že se v případě odkývnutí Švédska zasadí o jejich souhlas a k prodeji dojde. Podle zjištění Ragıpa Soylua ze serveru Middle East Eye Erdoğana přesvědčil i krok Kanady, která ukončila zbrojní embargo zavedené po tureckém vpádu do kurdských oblastí na severu Sýrie v roce 2019. Z Kanady pocházejí důležité součástky proslulých tureckých dronů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
