Letní „politické“ měsíce budou v Česku běžet především v režii hledání, psaní a schvalování dokumentů, které se budou snažit vylepšit tuzemský „bezpečnostní deštník“. Poslanecká sněmovna schválila koncem června v prvním čtení obrannou smlouvu s USA a v červenci ji čekají další kola poslaneckého schvalování – předpokládá se, že do půli léta by obranná smlouva měla být sněmovnou schválena.
Tu samou smlouvu začne projednávat příští týden Senát, i on by ji měl schválit nejpozději v srpnu. Na posledním červnovém zasedání vlády byla schválena nová bezpečnostní strategie České republiky předložená ministerstvem zahraničí a na ni naváže připravovaná vojenská strategie, na níž dnes pracuje ministerstvo obrany a armáda. Formálně působící dokumenty jsou základem stovek reálných kroků, které nás čekají do konce desetiletí.
Průběh schvalování obranné smlouvy s USA dává naději, že se tentokrát podaří dlouhodobé vládní záměry s bezpečností a obranou naplnit. Když zjednodušíme znění obranné smlouvy, přinese české armádě snazší přístup k nejsofistikovanějším zbraním americké provenience. K obraně postavené na mimořádných velitelských a zpravodajských schopnostech stíhaček F-35 a s nimi propojeného vojska – tímto směrem jde řada aliančních zemí, včetně Německa a dalších velkých armád. A zároveň otevřeme o trochu více dveře americkým spojencům – v případě ohrožení může přijít jejich pomoc na naše území rychlejší cestou.
Dobrou zprávou je, že tuto cestu podpořilo ve sněmovně téměř jednohlasně i opoziční ANO, které v prvním čtení jednoznačně akcentovalo posilování českého postavení v NATO i spojenectví s USA. Pokud by ANO vyhrálo volby v roce 2025, může být obranná smlouva půdorysem, na němž by snad šlo jednat i s Andrejem Babišem. Lídr ANO se totiž teď de facto zavázal, že ani v budoucnu nebude torpédovat bezpečnostní a obranné plány – a jejich uskutečňování – současného kabinetu Petra Fialy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
