Hanka, Vesna, Říp: vesmírná sonda Slavia má z Česka učinit velmoc v kosmickém výzkumu

Připomíná větší krabici od bot doplněnou tmavými „křídly“ solárních panelů. Česká družice Slavia zatím existuje jen jako model, očekávání jsou ale velká. Autoři „mise za poklady nebes“, jak ji nazývají, věří, že pokud časem skutečně odstartuje, dramaticky posílí pozici Česka mezi státy hrajícími důležitou roli ve výzkumu kosmu. V řadě ohledů je totiž unikátní.

„Jiný tak přesný přístroj neexistuje,“ přibližuje podrobnosti Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a ukazuje aparát zvaný Hanka, který mají obě plánované družice Slavia nést – prosklenou krychli o hraně asi deseti centimetrů. Na její čelní stěnu mají v kosmu dopadat mikrometeority, díky energii nárazu se vypaří a Hanka – tzv. hmotnostní spektrometr – následně zjistí, z čeho se částečka kosmického prachu skládala. Důležité to je hlavně pro výzkum vzniku minerálů a organických látek v kosmu a hledání odpovědi na otázku, kde se na Zemi vzal život. Provést takovou analýzu přímo ve vesmíru je zásadní; jakmile malý meteorit vletí do atmosféry, shoří a některé podrobnosti o jeho složení se už nedozvíme.