Vláda mlží kolem rozdělení ČEZ

Premiér Petr Fiala slíbil loni veřejnosti, v době raketově rostoucích cen energií, zestátnění společnosti ČEZ, aby vláda získala větší vliv na cenu elektřiny. Plán, jak to udělat, Fialův kabinet zatím nepředložil. V půli května ale přišel s novelou nenápadného zákona, z něhož se dá odvodit, že vláda svůj zásah do firmy, kde už ovládá 70 procent, nadále myslí vážně. Záměr během několika dnů srazil cenu akcií z úrovně kolem 1200 korun na současných zhruba tisíc korun. A vyvolal debatu, zda nepřesahuje rámec ústavy.  Co je ale nejzávažnější, vláda stále nevysvětluje, kam směřuje. A není ani zřejmé, zda má její předpokládaný krok nějaký strategický smysl. 

Zmiňovaná novela mění podmínky pro rozdělování společností obchodovaných na burze. Paragrafy lze parafrázovat tak, že jde o pokus elegantně vyřadit minoritní akcionáře ze hry, aby případné rozdělení nemohli blokovat. K čemu přesně má zákon sloužit, zatím není jasné. Nejpravděpodobnější je rozdělení ČEZ na dvě nerovnoměrné části – ta větší by zůstala státu a byly by do ní převedeny jaderné, uhelné, plynové či vodní elektrárny a pravděpodobně i distribuční síť. Zbývající část by připadla soukromým akcionářům ČEZ a jejich podíl v ní by se zvýšil jako odškodné za to, že první strategickou část plně ovládne stát.