Čtvrtý díl sovětského barevného seriálu Osvobození byl první pořad, který mohli čeští a slovenští televizní diváci vidět v barvě, když před padesáti lety, 9. května 1973, zahájila Československá televize na druhém programu pravidelné barevné vysílání. Alespoň pokud si pořídili vhodnou barevnou televizi, což ovšem tehdy bylo téměř mimo možnosti běžného člověka. Trvalo následujících dvacet let, než se u nás barevné televizní vysílání rozšířilo a vžilo.
Československý vynálezce Jaroslav Šafránek přitom vyvíjel televizní vysílání už ve třicátých letech minulého století, kdy dokázal vytvořit celý řetězec, od kamery k obrazovce. Se svojí technikou objížděl republiku až po Užhorod na dnešní Ukrajině a uvažoval i o televizi barevné, dokonce o ní psal profesoru Františku Běhounkovi. Slibně rozjetý vývoj ale ukončila válka a později nástup komunismu. „To už jsme měli jiné zájmy, stavěli jsme bunkry. Na rozvoj televizního vysílání nebyly peníze. Navíc nikdo nevěděl, jestli se do toho vůbec vyplatí investovat, jestli to k něčemu bude,“ říká Martin Štoll, odborník na dějiny dokumentárního filmu a televize.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
