Plných třicet minut žili obyvatelé japonského ostrova Hokkaidó před dvěma týdny v očekávání, že na ostrov může dopadnout severokorejská raketa. Varování, aby se obyvatelé ukryli do bezpečí, nakonec vláda po půl hodině odvolala. Její reakce ale svědčí o mimořádně napjaté atmosféře, která ovládá region východní Asie. Z ranku bezpečnostních událostí přidejme ještě jednu, tentokrát z konce března, kdy japonský premiér Fumio Kišida navštívil Kyjev a slíbil „neochvějnou pomoc Ukrajině“. Stal se prvním japonským politikem, který od konce druhé světové války navštívil zemi ve válečném stavu.
V Japonsku v poslední době padají mnohá tabu, která měla kořeny právě v porážce ve druhé světové válce a následném obratu země k pacifistické zahraniční politice. Za změny může zhoršující se bezpečnostní situace v regionu, k níž zmíněná Severní Korea výrazně přispívá, ještě více ji ale ovlivňuje agresivita Číny a obavy z konfliktu kvůli Tchaj-wanu. Ruský útok na Ukrajinu pak japonští politici vzali jako varování. Výsledkem je strategie, podle níž by mělo Japonsko dávat na zbrojení třetí největší částku na světě, hned po USA a Číně.
Loni v prosinci schválila japonská vláda zdvojnásobení výdajů na zbrojení tak, aby do roku 2027 dosáhly dvou procent HDP. Konkrétně má jít o balík v hodnotě 320 miliard dolarů, což je ještě více než 100 miliard eur, kolik ohlásil loni na jaře v neméně klíčovém obratu německý kancléř Olaf Scholz. Obě země sdílejí podobnou historickou zkušenost vycházející z poválečného omezení vlastních armád a z důrazu na diplomatická řešení sporů. Zároveň ale mezi dnešní japonskou a německou situací existují i podstatné rozdíly.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
