Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Editorial

Je přímá volba prezidenta špatná?

Cestou k lepší situaci je, že se budeme snažit vybrat hlavu státu, která bude ctít ústavní pravidla a jiné názory

Prezidentská volba 2008 • Autor: Matěj Stránský
Prezidentská volba 2008 • Autor: Matěj Stránský
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Neexistují jen zbytečné otázky v kriminalistice, ale i v novinařině. Proč se ptát na něco, co se v blízké době nedá změnit? Zvrat ve způsobu volby hlavy státu na stole sice není, ale debata, jestli jsme neudělali chybu, když jsme zrušili volbu parlamentem, zaznívá stále dokola. Blížící se prezidentské klání ovšem poskytuje docela silný argument proti přímé volbě. Kdyby volili prezidenta poslanci a senátoři, bylo by téměř jisté, že to bude někdo slušný, protože v Poslanecké sněmovně i Senátu mají většinu strany, které se hlásí k Západu, demokracii a více méně otevřené společnosti. Neudělali jsme tedy před deseti lety chybu?

Není pochyb o tom, že Andrej Babiš má dnes větší šanci na zvolení v přímé volbě, než kdyby hlavu státu vybíral parlament. Ve sněmovně i Senátu je jeho strana i partnerská SPD v opozici. To však neznamená, že by k Babišově zvolení poslanci dojít nemohlo. Je dobré si připomenout, že zvolení Václava Klause v roce 2003 také nikdo moc nečekal. Ostatně archiv našeho časopisu je toho bohužel důkazem. „Šéf ODS musí přece vědět, že jeho šance jsou téměř nulové,“ napsal jsem před dvaceti lety, protože jsem nevěřil, že Klaus půjde za komunisty prosit o hlasy. Dostal jsem tak lekci, kterou si pamatuji dodnes: Možné je úplně vše.

Je dokonce velmi pravděpodobné, že před pěti lety by vyhrál Miloš Zeman i v parlamentní volbě, protože stoupence měl napříč stranami. Dnes se sice zdá ten řez mezi vládou a opozicí jasný, ale třeba senátor Tomáš Jirsa z ODS, který od Zemana dostal letos vyznamenání, je jeho spojencem. Rozumějí si například v geopolitickém uvažování: Jirsa vyzýval proti vojenské pomoci Ukrajině. A nebyl sám. V parlamentu jsou vždy dvě většiny: jedna je vládní, která se projevuje při veřejném hlasování, ale jakmile je hlasování tajné, vzniká většina nová.

Nicméně navzdory nevyzpytatelnosti politiky má Babiš v parlamentní volbě šance rozhodně nižší. Možná by proto navrhl někoho místo sebe. Anebo bychom byli svědky jevu, který sledujeme už rok ve sněmovně, a sice že by docházelo ze strany ANO a SPD k obstrukcím, blokacím a jiným pokusům zabránit zvolení hlavy státu. Natahování volby by pak možná vedlo k tomu – stejně jako u prvního zvolení Klause prezidentem –, že by někteří zákonodárci zvolili kohokoli, jen aby to už měli za sebou.

Je tu ale pochopitelně ještě vážnější otázka. Co kdyby byly síly v parlamentu rozloženy opačně? Už další vládu mohou sestavovat Andrej Babiš a Tomio Okamura, komu by asi dali hlas oni a jejich poslušné strany? Nevolali bychom pak po přímé volbě, ve které mohou voliči vyvažovat parlament? Zřejmě ano.

Neobstojí příliš ani opakovaný argument, že přímá volba více polarizuje, protože na Slovensku či v Rakousku tomu tak nebylo. A důvod je jednoduchý – ani Zuzana Čaputová, ani Alexander Van der Bellen polarizovat společnost nechtěli. Takže samotná volba vyhrocená byla, ale tím to také skončilo.

Cestou k lepší situaci tak spíše je, že se budeme snažit vybrat hlavu státu, která bude ctít ústavní pravidla a jiné názory. A také zahájíme debatu o změnách ústavy, jež by nás ochránily pro případ, že by opět vyhrál nějaký odpůrce demokracie, jako byl Miloš Zeman.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].