Protesters hold a banner near Capitol Hill in Washington, Nov. 4, 2020.
Pravda, ohrožený druh. (Protesty při prezidentských volbách v USA, kdy sociální sítě přetékaly dezinformacemi. Washington, listopad 2020) • Autor: AMR ALFIKY / New York Times / Pr

V uplynulých patnácti letech prostoupila sociální média život Američanů důkladněji než mikroplasty jejich krevní oběh nebo než aplikace na rozvoz jídel jejich stravovací návyky. Stačí se podívat na zprávy o konfliktech a v jejich podhoubí najdete často právě sociální sítě. Články o rostoucích sporech uvnitř levicových, progresivistických organizací naznačují, jakou roli hrají Twitter, Slack a další platformy při zrodu „stále častějších, nekonečných žabomyších válek“, jak je popsal Ryan Grim na serveru The Intercept. Kongresové vyšetřování povstání 6. ledna pak, na mnohem vyšší úrovni konfliktu, ukázalo, jak tweety Donalda Trumpa přilákaly do Washingtonu dav jeho stoupenců a nasměrovaly ho proti viceprezidentovi. Ke koordinaci samotného útoku pak krajně pravicové skupiny využily různé další platformy.

Sociální média změnila život v Americe na tisíc různých způsobů a téměř dva ze tří Američanů dnes věří, že se jedná o změny k horšímu. Vědci z akademické sféry se nicméně stále nedokážou dohodnout, zda sociální média skutečně škodí. Pro společnosti jako Meta (dříve Facebook) to představuje obrovskou výhru. Mohou totiž, podobně jako kdysi výrobci cigaret, tvrdit, že věda ještě „neřekla poslední slovo“.

Absence vědeckého konsenzu ponechává otevřenou možnost, že sociální média nakonec škodlivá být nemusejí nebo že škodí pouze omezeně. Možná jsme pouze obětí další vlny paniky spojené s nástupem nových technologií a podobně jako kdysi v případě televize se naše obavy po desetiletích rozporuplných studií nakonec rozplynou. Jinou možností ovšem je, že jsou sociální média skutečně nebezpečná, že se však zároveň mění příliš rychle na to, aby jejich dopady dokázaly sociální vědy popsat. Komunita vědců vždy vychází z jakési formy morální skepse: na počátku předkládáme tzv. nulovou hypotézu (v tomto případě, že sociální média neškodí) a žádáme, aby vědci, pokud chtějí své závěry publikovat, předložili silné a statisticky významné důkazy. To zabere nějakou dobu, vypracování a zveřejnění studie obvykle trvá několik let, dalších pět nebo více roků pak zabere vznik přehledových studií a metaanalýz. K dosažení shody vědci někdy potřebují celá desetiletí. Naopak sociální média se dokážou dramaticky proměnit během několika málo let.

Pokud tedy začala sociální média po roce 2010 skutečně podrývat demokracii (a také důvěru v instituce nebo mentální zdraví mladých lidí), nemůžeme očekávat, že by věda „řekla poslední slovo“ dříve než po roce 2030. Tou dobou už ale budou dopady sociálních médií radikálně odlišné a škody napáchané v předchozích desetiletích mohou být nevratné.

Dovolte mi, abych se v tuto chvíli vrátil o kousek zpět. Letos na jaře zveřejnil časopis The Atlantic můj esej s názvem Why the Past 10 Years of American Life Have Been Uniquely Stupid (Proč bylo poslední americké desetiletí tak neobvykle stupidní). Tvrdil jsem v něm, že nejlepší způsob, jak pochopit chaos a fragmentaci dnešní americké společnosti, je začít vnímat sebe sama, jako bychom byli obyvateli Babylonu ve chvíli, kdy nás Bůh učinil neschopnými rozumět vzájemně jeden druhému.

Ukázal jsem také, jak došlo v letech 2009–2012 k několika malým zásahům do architektury platforem sociálních médií, což zrychlilo šíření příspěvků a změnilo tak povahu sociálních vztahů. Lidé si najednou mohli rychleji předávat nejrůznější drby a polopravdy a mohli se snáze sdružovat do homogenních „kmenů“. Ještě důležitější podle mého názoru pak bylo, že sociální média jako Twitter a Facebook mohl kdokoli snadno využít k útoku proti komukoli. Bylo to, jako by sociální sítě rozdaly mezi lidi miliardy malých pistolí na šipky. A i když většina lidí snad ani po nikom střílet nechtěla, tři skupiny se naopak pustily do palby s velkým zápalem: krajní pravice, krajní levice a trollové.

Všechny tři zmíněné skupiny náhle dostaly příležitost dominovat konverzacím, zastrašovat své odpůrce a donutit je tak k mlčení. Pevnější půdu pod nohama získala i čtvrtá skupina, ruští agenti, ta ale nepotřebovala útočit přímo na konkrétní uživatele. Jejich dlouhodobý projekt, jenž se ve velkém rozběhl v roce 2013, spočíval jednoduše v propagaci textů prohlubujících nedůvěru Američanů k institucím a jejich vzájemnou nenávist.

Moje esej byla až překvapivě nekontroverzní, alespoň na sociálních médiích proti mně nevystoupil téměř nikdo. Několik reakcí ale přesto zveřejněno bylo, včetně jedné od zmíněné firmy Meta, jež odkazovala ke studiím, které podle jejího názoru vyvracely moje argumenty. Týdeník The New Yorker zase otiskl esej Gideona Lewise-Krause, který o tématu hovořil se mnou i s dalšími vědci specializovanými na politiku a sociální média. Ve svém textu pak tvrdil, že sociální média snad mohou škodit, ale že vědecká literatura je v této otázce příliš nejasná a příliš si protiřečí na to, aby bylo možné dojít k jasným závěrům.

Byla tedy moje diagnóza správná, nebo jsou obavy z dopadů sociálních médií přehnané? To je ta zásadní otázka pro budoucnost naší společnosti. Ve svém původním textu jsem napsal, že kritika nás činí moudřejšími. Proto jsem vděčný firmě Meta i vědcům, s nimiž mluvil Lewis-Kraus, že mi pomohli zpřesnit a rozšířit vlastní argumenty ve třech následujících směrech.

1_obalka_R40
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R40
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte