0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace25. 9. 20222 minuty

Blata v květináči

Kterou položkou z našich nákupů můžeme nejúčinněji snížit stopu, s níž došlapujeme na přírodu? Tipoval bych zahradní substráty.

Přesněji řečeno rašelinu v nich. Je hlavní ingrediencí pytlů, co se kupují v zahradnictví, nebo květináčů s předpěstovanými rostlinami. V Evropě se každý rok vydolují desítky milionů tun. Zhruba polovina se spálí, zbytek se použije k různým zahradnickým účelům. Jenomže těžba působí nenapravitelné škody na přírodě.

Reklama

Rašeliniště jsou svérázný svět. Česko si ho spojuje hlavně s bludičkami a klostermannovskou mlhou, tokajícími tetřívky, masožravými rosnatkami nebo běloskvoucími květy suchopýrů. Přinejmenším stejně pamětihodné ovšem jsou (respektive bývaly) slatiny v nížinách a přímořských rovinách, například orchidejové černavy podél Labe. Blata také slouží jako houba, která v krajině zadržuje vodu. Při těžbě všechno vezme zasvé. Snad kromě exotických dřev z tropických pralesů se u nás nedá koupit jiné zboží, jehož výroba by takhle přímo ničila neopakovatelnou faunu a flóru.

Česká krajina historicky rašeliništi na evropské poměry příliš neoplývala. A co v ní bývalo, jsme už vesměs vysušili nebo vytěžili. Největší škody vznikají za hranicemi. Loni zdejší firmy dovezly nějakých dva a půl tisíce vagonů, většinou z Běloruska a Lotyšska. Sejde z očí, sejde z mysli: takže o ekologické stopě pelargonií a rajčat z truhlíku se v tuzemsku moc nenamluví. Možná bychom se na ni měli podívat. Britové koncem srpna rozhodli, že prodej rašeliny v zahradnictvích…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc