Nevyhazuj to!
Potraviny určené k vyhození zachraňují mobilní aplikace, kontejneroví potápěči, ale hlavně systematičtější přístup k nákupům a vaření
Třetina všeho jídla, co se na světě vyrobí a vyroste, skončí na skládce. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je to ročně skoro miliarda tun. Víc než půlku jídelního odpadu mají na svědomí domácnosti, o zbytek se dělí výrobci, supermarkety, restaurace a přepravci.
Jaká je situace u nás? Průměrný Čech každý rok vyhodí 56 kilogramů jídla. V době, kdy potraviny výrazně zdražují a leckdo se snaží na nákupech šetřit, je to podivný paradox. Padesát kil jídla, to je jeden větší pokrm na každý den v roce.
Hlavní příčinou vyhazování je, že lidé nakupují víc, než zvládnou sníst, nákupy pořádně neplánují anebo potraviny nevhodně skladují. „Z výzkumu Mendelovy univerzity víme, že se nejvíce plýtvá potravinami s krátkou dobou trvanlivosti: tedy pečivem, zeleninou a ovocem. Následují mléčné a masné výrobky,“ upřesňuje Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.
Odpadkový ponor
Stále víc Čechů má ale pocit, že vyhazovat jídlo není v pořádku. Nákupy i vaření plánují tak, aby do koše šlo úplné minimum. „V roce 2012 se mi narodil třetí syn a jako svobodná matka jsem potřebovala vyjít s penězi a zároveň jsem nechtěla slevit ze zdravého stravování,“ popisuje čtyřicetiletá Brňanka Klára Kubíčková začátek svojí bezodpadové cesty. Naučila se využívat každý kousek potravin a to, co hrozí zkažením, zmrazí, usuší nebo zavaří. „A pokud už něco opravdu použít nejde, zrecyklujeme to na kompostu nebo to dáme kamarádce pro slepice, a pak si k ní zajdeme pro vajíčka.“
Dnes už má…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
