Josef ABRHÁM
V době své největší popularity díky seriálu Nemocnice na kraji města a komediím Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, 1985. • Autor: ČTK

Ty jsi spořádaný chlapec, to už se dneska málokdy najde,“ říká svádivě rozespalá Anděla v Pensionu pro svobodné pány. Pak rozladěně dodává: „Ty jseš protiva.“ Charakterový rozpor v rozpětí pár vteřin. Obojí je adresováno mladíkovi, který si ji v noci přivedl domů a teď se jí marně snaží zbavit. Ve slavné inscenaci pražského Činoherního klubu si šarmantního mladíka v nesnázích, jenž si situaci zavinil vlastním hédonismem, zahrál tehdy šestadvacetiletý Josef Abrhám.

Inscenace z roku 1965 patří k nejslavnějším divadelním rolím herce, který zemřel minulé pondělí ve dvaaosmdesáti letech, a je v ní dochován záznam jeho už tehdy pozoruhodně vyspělého herectví. Pension pro svobodné pány zároveň i předurčil mužský typ, který v různých variacích bude Abrhám po celou svoji kariéru hrát. Postavy svým způsobem rozdvojené. Nejednoznačné, vnitřně rozechvělé svůdníky i zkrocené intelektuály, zranitelné suverény a podvodníčky. Muže křehké a noblesní, ale i temné. Herectví Josefa Abrháma v sobě vždy mělo jistý druh napětí mezi skrytým a viditelným, vnějším a vnitřním, sebejistotou a pochybováním.

Jen díky tomu je možná jediným českým hercem, jemuž šel po revoluci uvěřit v Šakalích letech příslušník komunistické Veřejné bezpečnosti jako kladná postava, jež si vezme pod křídla rebela – jímž kdysi mimochodem na začátku filmové kariéry také byl. „Abrhám, na rozdíl od některých svých impulzivnějších kolegů, jako by si vždy nechával od postavy odstup, který by mu mohl umožnit zahrát svou roli přece jen ještě trochu jinak. (…) Právě ten odstup je ovšem součástí kouzla Abrhámova herectví,“ napsal v roce 1999 na stránkách Divadelních novin Vladimír Procházka, současný šéf Činoherního klubu.

Josef Abrhám patřil k mimořádně oblíbeným tuzemským hercům. Důvodů je několik. Dva je možné hledat v období jeho největší popularity, které zažíval v sedmdesátých a osmdesátých letech díky roli lékaře Arnošta Blažeje v seriálu Nemocnice na kraji města a satirickým komediím Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. I antihrdiny dokázal vždy zahrát s pochopením a bez výsměchu. Nekáral, ukazoval složitost lidské existence. A díky několika rolím si do něj dobové publikum mohlo mimo jiné promítat jednu přitažlivou fantazii – představoval typ slušného, tichého muže, který sice neustále prohrává, ale zároveň si zachovává důstojnost. Podobně se možná chtěla cítit nemalá část československé populace.

Josef Abrhám
A teď vás zakážeme. (Třicetiletý Josef Abrhám v roce 1969 na poslední schůzi Svazu československých filmových a televizních umělců, který padl za oběť  normalizaci) • Autor: Profimedia

Nejasné hranice

Josef Abrhám měl ve své kariéře jedno obrovské štěstí. Potkal se hned se třemi osobitými tvůrčími kolektivy, které od šedesátých do osmdesátých let s různou poetikou formovaly a ovlivňovaly československou kulturu – filmovou novou vlnou, Činoherním klubem a autorskou dvojicí Smoljak–Svěrák. Každý po svém mu umožnily rozvinout civilní herectví a dostat z něj v rozličných polohách to nejlepší.

Po absolvování DAMU v roce 1962 rodák ze Zlína z podnikatelské rodiny vplul do rozvířených kulturních pražských vod, kde to kvasilo tvůrčí energií povzbuzenou reformami pražského jara. Zapadl mezi absolventy FAMU fascinované každodenností v opozici proti schematickým socialistickým hrdinům padesátých let. Věra Chytilová mu dala první filmovou roli ve svém absolventském snímku Strop v roce 1961. Po něm rychle následovaly Transport z rájeKřik a Každý den odvahu. Svěží tvář hezkého mladíka se hodila do snímků o budování socialismu v pohraničí (Neschovávejte se, když prší) i do těch o hledání vlastního já ve společnosti, kde se dalo z pohledu mladé generace buď konformně kádrově růst, či být rebelem bez příčiny. V Každý den odvahu je tím druhým – tragickým lídrem party dělnických delikventů, který místo vysedávání na schůzích uvažuje, jestli je rád na světě. Protipólem křehkého kverulanta je tu kariérista Jana Kačera – jeho kamaráda a kolegy z Činoherního klubu.

Jeho postavy jako by v nelehké době slibovaly, že se to dá všechno nějak se ctí ustát. Že bude líp.

Tweetni to

Mladá alternativní scéna v pražské ulici Ve Smečkách se s novou vlnou protínala. Herci z Činoherního klubu hráli ve filmech, režisér Evald Schorm působil jako dramaturg v „Činoheráku“ a jeho zakladatel Jaroslav Vostrý zase přetáhl talentovaného Jiřího Menzela, který tu v roce 1965 inscenoval Mandragoru. Menzel se s Abrhámem sešel několikrát. Obsadil ho do Ostře sledovaných vlaků a v roce 1989 do role fanfarónského knížete v Konci starých časů, režíroval ve hře Tři v tom, na začátku devadesátých let v Audienci i Žebrácké opeře. V Činoherním klubu potkal Abrhám i svoji ženu Libuši Šafránkovou. Vzali se v roce 1976. To už si bral pohádkovou Popelku – fakt pro jeho rostoucí oblibu neopominutelný.

1_obalka_R21
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R21
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 38 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte