Má Praha postavit novou filharmonii?
Naše veřejné zdroje na kulturu nestály od sametové revoluce před tak ambiciózní výzvou
Architektonickou soutěž na novostavbu Vltavské filharmonie vyhrál dánský ateliér Bjarke Ingels Group. Budova se má na levém břehu Vltavy v hlavním městě začít stavět za pět let, hotovo by mělo být za deset let a náklady se odhadují na šest miliard. Ani fakt, že výsledky veřejné soutěže slavnostně vyhlásil primátor Zdeněk Hřib a na vše dohlížel magistrátní Institut plánování a rozvoje (IPR), přitom nezaručuje, že se budova opravdu postaví.
Už teď je jisté, že náklady jsou v době prudkého zdražování energií a stavebního materiálu podhodnocené a bude záležet na tom, kde na to Praha vezme peníze. Také není jasné, kdo bude v roce 2027 sedět na Hřibově židli a zda bude mít na stavbě stejný zájem jako on. Už teď je nicméně možné položit si základní otázku: Má Praha novou filharmonii postavit? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Ano, má
Srdce milovníka kultury plesá. Je to neuvěřitelné, ale za třiatřicet let svobody jsme nedokázali z veřejných peněz postavit v Praze ani nikde jinde cokoli nepřehlédnutelného, kam by se dalo chodit na kulturu. Co se týče hlavního města, jeho největší porevoluční atrakce (galerie DOX nebo čerstvě Kunsthalle Praha) vznikly jen díky soukromým investorům. A nejde pouze o kulturní stavby. Stačí se podívat, kolik veřejných budov a komplexů stihlo po celé zemi postavit prvorepublikové Československo za pouhých dvacet let. To srovnání je frustrující. Vltavská filharmonie by měla být kýženým povzbuzením, že co šlo před sto lety,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
