Zíííp!!! Zvuk jako z komiksové bubliny. A byl to právě zvuk, který tenhle mechanismus vydává, jenž mu později dal i název. Řeč je samozřejmě o zipu nebo zdrhovadle, jež se skládá z jezdce a dvou ozubených pásů: jednotlivé zoubky do sebe jeden po druhém zapadají a účelem je spojit dva díly k sobě. Dnes je tenhle výrobek součástí oblečení, bot, peněženek, tašek, batohů, kufrů a stovek dalších věcí. Existenci této obyčejné (a zároveň geniální) věci si často uvědomíme až ve chvíli, kdy se zip zasekne nebo rozjede. Přitom má poměrně dlouhou historii s řadou vynálezců.
Jedním z prvních byl Elias Howe, který se proslavil tím, že v roce 1846 sestrojil šicí stroj s člunkem a podavačem. Se svým „mechanickým zapínačem oblečení“ z roku 1851 – kdy byly dva kusy látek spojovány složitým mechanismem provázku a jezdců – však neprorazil. O čtyřicet let později, 7. listopadu 1891, si nechal americký inženýr Whitcomb Judson, označovaný za „duchovního otce zipu“, patentovat vynález Lock Locker. Šlo o zip, s nímž chtěl prorazit u výrobců obuvi a představil ho veřejnosti na Světové výstavě v Chicagu v roce 1893. Byl tvořen dvěma řadami kovových háčků, které se pohybem jezdce do sebe zaklesly. Tkaničky u bot ale v praxi nenahradil a podobně jako u Howeho zipu šlo o propadák.
Podobu, která je v podstatě totožná s tou dnešní, dal zipu až americký elektrotechnický inženýr švédského původu Gideon Sundback.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
