0:00
0:00
Téma3. 4. 202210 minut

Ještě jsme se nedohodli

Mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepřinesla průlom

Nestává se často, aby poměrně malá země výrazně promluvila do světového dění. Jednou z takových výjimek byla takzvaná muniční iniciativa, kdy Česko díky výjimečnému nasazení konkrétních lidí sehrálo významnou roli v zbrojní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Do zákulisí této mise nabízí unikátní vhled kniha České zbraně pro Ukrajinu, kterou napsali jsou redaktoři Respektu Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Vypráví dramatický příběh včetně neznámých detailů a celý obraz doplňuje reportážní svědectví obou autorů z napadené země. Knihu, z níž pochází následující ukázka, si můžete spolu s dalšími tituly z produkce Respekt Media můžete zakoupit v našem e-shopu.

Je možné, že je uprostřed vší hrůzy a ničení na dosah mírová dohoda mezi napadenou Ukrajinou a ruským agresorem? Na počátku minulého týdne se na chvilku zdálo, že by tomu tak skutečně mohlo být. V pondělí Rusko i Ukrajina oznámily, že se následujícího rána obě strany sejdou v Istanbulu, z ruské strany zaznívaly poznámky o tom, že Ukrajinci projevili smysl pro pragmatičnost. Jednání pak v úterý ráno osobně zahájil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, což mohlo naznačovat, že hostitelé skutečně očekávají alespoň nějaký hmatatelný posun, ne-li přímo průlom. „Výsledky dnešních jednání mohou otevřít cestu ke schůzce mezi prezidenty Putinem a Zelenským,“ prohlásil Erdoğan a dodal, že by v takovém případě Turecko bylo ochotno summit znepřátelených mužů uspořádat. A Rusko ještě přidalo další signál, že by se snad jednání mohla pohnout nadějným směrem: jeho ministerstvo obrany ohlásilo „radikální, několikanásobné omezení vojenské aktivity“ v okolí hlavního města Kyjeva a nedalekého, strategicky důležitého Černihivu.

Ukrajinci před jednáním zase projevili ochotu přistoupit na status neutrálního státu, což je vlastně splnění jednoho z ruských požadavků, které invazi předcházely: že se Ukrajina nikdy nesmí stát členem Severoatlantické aliance. Ruská strana toho chtěla ve skutečnosti více, před vpádem požadovala ještě ukrajinskou „demilitarizaci“, tedy prakticky odzbrojení Ukajiny tak, aby byla vydána na milost Kremlu, a její „denacifikaci“, což je putinovské synonymum pro svržení…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc