1-kom
Petr Fiala • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Svět vstupuje teprve potřetí ve své historii v našem letopočtu do roku se třemi dvojkami. Jaký bude? Úvahy nad touto otázkou lze v Česku jen těžko vést jinak než pohledem na událost, kterou prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu se svým pověstným citem pro manipulaci zamlčel. Jistě, covidová pandemie bude dál komplikovat život, stejně jako globální ekonomické těžkosti nebo spory o snižování emisí skleníkových plynů. Náš pohled na priority ale může zásadně změnit jiná událost: víc než sto tisíc ruských vojáků čekajících v plné zbroji na ukrajinské hranici. Pokud dostanou povel k invazi na Ukrajinu, budou covid nebo rostoucí inflace vypadat jako ty menší problémy nadcházejícího roku.

Od Havla ke Kaczyńskému

Celá věc se týká Česka nejen tím, že Ukrajina je blízko a v současném světě je vše propojené. Hlavní agresor jménem Vladimir Putin navíc krátce před Vánoci oznámil, že mu nejde jen o Ukrajinu. Požaduje ještě nehoráznější věc – stažení NATO za hranice platné do roku 1997, tedy před přijetím Česka, Polska, Slovenska, Maďarska a pobaltských zemí. Pokud se tak nestane, Rusko obsadí Ukrajinu, protože jen tak může ochránit svou bezpečnost a zabránit rozšíření Aliance až ke svým hranicím, oznámil kremelský vůdce.

Za takového stavu ruských imperiálních ambicí se tak nehraje o nic menšího než o udržení stávajících evropských pořádků, pro nás konkrétně pak o udržení naší příslušnosti k Západu, anebo o návrat pod vládu říše, jejíž civilizační stisk jsme poznali během okupace v letech 1968–1989.

Není samozřejmě nic snazšího než uprostřed jiných starostí mávnout nad slovy ruského prezidenta rukou s poznámkou, že přece není blázen, aby se pouštěl do válečného dobrodružství, které by mělo ničivý dopad i na ruskou ekonomiku. Nikdo v tuto chvíli neví, nakolik jde o reálnou hrozbu, nebo jen blafování. Ruská armáda připravená na ukrajinské hranici je však realitou, stejně jako Putinovy výhrůžky. Znalci Ruska navíc hovoří o poměrně nepřehledném rozložení sil uvnitř ruského mocenského aparátu a o zásadním vlivu armádních špiček na politiku. Do rozhodování tedy mluví lidé, kteří teskní po velmocenské slávě Sovětského svazu ještě o něco víc než Putin a méně než on si lámou hlavu s globálními následky většího vojenského střetu.

1_obalka_R1_oprava
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R1_oprava
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 41 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

vedoucí rubriky komentáře

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2424

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte