16A_foto Milan Bureš(1)
Naplnit den. (Eva Trejbalová vede lekci seniorské jógy v dejvické sokolovně) • Autor: Milan Bureš

Eva Trejbalová bydlí v pražských Dejvicích ve čtvrtém patře činžovního domu, a přestože má v domě výtah, zásadně chodí nahoru po schodech pěšky. Za tři roky jí bude 90, navzdory úctyhodnému věku ale není žádnou křehkou stařenkou. Od pohledu vitální šedovlasá žena se kromě zdolávání domovního schodiště denně koupe ve studené vodě a v tělocvičně místního Sokola vede kurzy tělocviku pro seniorky, které jsou často o 20 let mladší než ona. Kromě toho chodí na angličtinu, navštěvuje kurzy paměti, zahrádkaří nebo píše básně. Na otázku, zda ji vysoký věk v jejím životě nějak výrazně omezuje, penzistka zavrtí hlavou. „Děvčata na cvičení mi říkají, že tu budu do stovky,“ směje se.

18_graf_tema

Podobně aktivní důchodci jsou dnes ve všeobecném povědomí vnímáni spíše jako vzácné výjimky – o čemž svědčí i fakt, že o paní Trejbalové vycházejí novinové články, a loni byla dokonce nadací Charty 77 vyhlášena seniorkou roku. Vědci zkoumající dlouhověkost nás ale zásobují důkazy, že žít aktivním životem až do pokročilého stáří bude brzy moci většina z nás. Opírají se o demografický vývoj, který mluví jednoznačně: zatímco ještě na začátku 20. století byl průměrný věk, jehož se lidé dožívali, necelých 50 let, dnes už je to kolem 80. Vděčíme za to pokrokům v medicíně i zdravějšímu životnímu stylu, a pokud naděje na dožití ve vyspělém světě dál poroste dosavadním tempem, polovina dnešních novorozenců překoná magickou hranici 100 let, slibují vědci. Momentálně sice lidstvo bojuje s pandemií covidu, která více než 100 let trvající růst naděje na dožití nečekaně zabrzdila, po jejím odeznění se však očekává návrat k prodlužování délky života.

Představa dlouhověké společnosti, ve které se jednotlivci budou běžně dožívat stovky, vyvolává optimismus i obavy: Budeme mít více času na plnění svých snů a trávení času s blízkými, anebo budou roky navíc smutným obdobím, které řada z nás stráví připoutaná na lůžko, případně bezduchou prací, kryjící vysoké životní náklady? A pokud budeme ve stáří zdraví, dokážeme několik získaných desetiletí naplnit smysluplnou aktivitou? Podobné otázky si před třemi lety položila i skupina výzkumníků ze Stanfordova centra dlouhověkosti a své závěry shrnuli letos v listopadu ve zprávě pojmenované The New Map of Life (Nová mapa života). Hlavní záměr je ambiciózní: autoři chtějí ukázat, jak by dlouhověký život mohl vypadat – a co můžeme udělat pro to, abychom se na něj připravili už dnes.

Stihnout pět kariér

„Musíme změnit náš pohled nejen na stáří, ale i na dětství,“ shrnuje základní tezi nového pohledu na rostoucí věk spoluautorka zprávy Martha J. Deevy. „Rodiče dnes často děti tlačí k tomu, aby ještě před nástupem do školy uměly číst, psát a počítat, pro stoletý život ale budou mnohem cennější měkké dovednosti než formální vzdělání,“ říká vědkyně. Děti by si podle ní měly ve školce raději hrát venku, pěstovat zdravé vztahy s ostatními lidmi, učit se komunikovat a rozhodovat se samy za sebe. „Tohle je něco, co budou během dlouhého života nejvíce potřebovat,“ dodává Deevy.

Celý následující život totiž bude vypadat podstatně jinak než ten dnešní. „Když lidé ukončí vzdělání a začnou kariéru, bude je čekat velmi dlouhá a fluidní dráha,“ říká vědkyně. Zatímco dnes lidé pracují 30–40 let, ve společnosti stoletých bude běžné pracovat 50 nebo i 60 let. „Během té doby budou lidé pracovní život opouštět, učit se nové dovednosti, pečovat o rodinu a zase se vracet do práce, i když často v úplně jiných oborech. Člověk během života vystřídá několik kariér, na což dnes nejsme zvyklí,“ popisuje Deevy. V pracovních kolektivech bude podle ní také mnohem pestřejší mix mladých a starých lidí s velice různorodými životními zkušenostmi, což může být pro společnost velmi obohacující. „Pokud se nám podaří ideu střídání různých profesí přijmout, může to být velmi pozitivní,“ komentuje vidinu extra dlouhého pracovního života socioložka stárnutí Lucie Vidovićová.

1_obalka_R51_52
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na [email protected] nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R51_52
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 54 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte