0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Téma12. 12. 202112 minut

Chybí nám Havel?

Česko má za sebou prvních deset let bez svého světového prezidenta

Nebuďte smutnej!
(Portrét od výtvarníka Jiřího Davida s přidělanými slzami, zeď Valdštejnského paláce v Praze, 17. listopadu 2021) • Autor: Milan Jaroš/Respekt

Jak myslí na prvního porevolučního prezidenta ti, které možný vstup do politiky teprve čeká? Ve třídě Karlínské obchodní akademie v Praze padají v reakci na „Havla“ asociace jako „sametová revoluce“, „Charta 77“ a „svoboda“. Tu si přítomní studenti vysvětlují jako možnost zvolit si, co budou v životě dělat, a to, že je nikdo nebude svazovat nedemokratickými pravidly, tedy jak upřesňují, něco, za co Havel bojoval. Základní historické pojmy znají také proto, že se letos v listopadu učili o roku 1989 i Havlově roli v něm a na školní chodbě doteď visí plakát „Havel na Hrad!“. Jak třída popisuje, o prvním českém prezidentovi se však v hodinách nikdy detailně nebavili a ani ve škole či sami ve svém volnu nečetli žádné jeho texty. Jen vzpomínají, že jejich učitelé v hodinách dějepisu nebo občanské výchovy říkali, že „byl jednou z nejdůležitějších osobností, které bojovaly proti komunismu“ a že byl za své aktivity několikrát ve vězení.

Nad otázkami, proč si Havla připomínáme zrovna v tyto dny a v čem spočívá jeho odkaz, zaváhají. „Myslím, že na něj vzpomínáme proto, že se vždy zastával lidí, kteří neměli tu moc. Jako byli studenti. A i dnes je podle mě důležité mít takové osobnosti, protože tím, že se za vás ve slabší pozici postaví, vám dávají část své moci,“ uvažuje Hanka. Její spolužačka Dominika dodává, že Havel byl laskavý člověk, který lidi spojoval. „Povídaly jsme si o tom s kamarádkou, protože její táta Havla osobně znal a vyprávěl jí o něm,“ doplňuje, odkud tento pocit získala.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Rozhovory s rodiči, příbuznými a známými jsou podle studentů nejčastějším způsobem, jak se dozvídají o roli Havla a pocitech, které s ním jsou ve veřejném prostoru spojeny. Pár studentů popisuje, že jejich rodiče je na výročí 17. listopadu v dětství brali na Národní třídu a vyprávěli jim, jak studentská demonstrace proběhla. „Já si ale hlavně všimla, že starší lidé nemají obecně rádi politiku a politiky a často na ně nadávají. Ale u Havla je to jiné, doma jsem slýchávala, že to dělal dobře, a rodiče o něm mluví hezky, což je poměrně neobvyklé,“ říká Karolína s tím, že právě to si s Havlem spojuje. „Existují politici, kteří nemusí budit jen negativní emoce,“ dodává.

Každý si může nabrat Havla, kolik chce. (Piazzetta Národního divadla) • Autor: Milan Jaroš
Každý si může nabrat Havla, kolik chce. (Piazzetta Národního divadla)
Každý si může nabrat Havla, kolik chce. (Piazzetta Národního divadla) • Autor: Milan Jaroš

Někteří studenti mají Václava Havla spojeného s místy, která jsou po něm pojmenovaná – s pražským letištěm nebo s náměstím Václava Havla u Národního divadla, na kterém svítí velké srdce. „Já si myslím, že je to fajn způsob, jak si ho připomenout,“ říká k tomu Alžběta. Jiní ale namítají, že je vzpomínání na Havla neoslovuje, protože „je postavou minulosti“.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc