Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Kdo maže, ten jede

Politická kometa Sebastiana Kurze pohasíná

Alexander Van der Bellen při nástupu do spíše ceremoniální funkce rakouského prezidenta asi nečekal, že bude mít tak napilno. Během čtyř let v úřadu podle deníku Kurier už jmenoval 57 ministrů a minulé pondělí počtvrté nového kancléře. Tatáž čísla, která ukazují vynucenou činorodost 77letého prezidenta, svědčí o selháních o dvě generace mladšího muže – Sebastiana Kurze.

Coby novopečený předseda lidovců (ÖVP) v roce 2017 stál za pádem vlády velké koalice své partaje a sociálních demokratů, v níž byl ministrem zahraničí, protože se nemohl dočkat výhry v předčasných volbách. Po nich sestavil koalici s populistickými Svobodnými. Ta se ale vinou jejich zkorumpovatelnosti rozpadla. Načas zemi řídila úřednická vláda, v následných volbách Kurz opět triumfoval a sestavil kabinet se Zelenými, ale i z jeho čela musel nyní odstoupit.

Kurze srazila zvláštnost rakouské politické kultury. Ministerstva, státní instituce, státní firmy, spolkové vlády si pěstují štědré rozpočty určené na inzeráty v tisku. Přesný obnos reklam je veřejnosti známý jen díky tomu, že byl před deseti lety vyšetřován tehdejší sociálnědemokratický kancléř Werner Faymann. Prokuratura ho podezřívala z toho, že během dřívějšího působení v roli ministra pro infrastrukturu skrze státní dráhy zadával inzeráty do bulváru Kronen Zeitung výměnou za vstřícné zpravodajství o své osobě. Vyšetřování kauzy bylo pro nedostatek důkazů zastaveno, státní instituce ale od té doby musí hlásit výdaje na reklamu.

Díky tomu mohli rakouští novináři v minulém týdnu bleskově popsat setrvalý růst veřejných výdajů na inzerci v Kurzově éře. Vloni dosáhly rekordních 200 milionů eur, z toho 47,5 milionu eur vydávala přímo ministerstva – z 95 procent ta vedená lidovci. Více než polovina státních peněz směřuje do tří nejčtenějších bulvárních novin: Kronen Zeitung a dvou bezplatně rozdávaných deníků Österreich a Heute.

O bujení tohoto systému v Kurzově okolí už v květnu před parlamentní vyšetřovací komisí vypověděla bývalá ministryně zahraničí za Svobodné Karin Kneissl, která se mezinárodně proslavila hlavně pukrletem před svým soukromým svatebním hostem Vladimirem Putinem. V čele rakouské diplomacie v roce 2017 nahradila právě Kurze a při zkoumání rozpočtu ministerstva si v kolonce výdajů všimla částky 1,8 milionu eur určené na inzeráty. Snížila ji o 80 procent a důsledek se, tak to aspoň Kneissl interpretovala, vmžiku dostavil. Po pouhých deseti dnech v úřadu o ní vydavatel bulváru Österreich Wolf-
gang Fellner napsal, že „je divná, bláznivá, částečně mimo“, a brzy poté jeho deník volal po její rezignaci.

Kurz a jeho nejbližší poradci se, jak věří státní zastupitelství pro korupci a hospodářství, nechali při „inzerátové korupci“ chytit. Jsou podezříváni, že si u soukromé agentury v letech 2016–2017 objednávali zmanipulované průzkumy veřejného mínění, které se k široké veřejnosti dostaly skrze pochvalné texty právě v deníku Österreich. Ten výměnou dostával štědré inzeráty od ministerstva financí. Cílem bylo očernit tehdejšího šéfa lidovců Reinholda Mitterlehnera a Kurze vykreslit jako jedinou spásnou alternativu a urychlit tak jeho vzestup k moci.

Vše bylo odhaleno díky SMS uloženým v telefonu, který policie při vyšetřování jiné aféry zabavila bývalému generálnímu tajemníkovi na ministerstvu financí Thomasi Schmidovi. „Tak daleko jako my ještě nikdo nešel. Geniální investice. A Fellner je kapitalista: kdo maže, ten jede. Miluju to,“ psal Schmid Kurzovi o účinnosti spolupráce s vydavatelem deníku Österreich v jedné z SMS, které prokurátoři považují za doklad jejich spolčení. Policie má přístup k celkem 300 tisícům zpráv, jejichž ukázky prosakují na veřejnost a uhlazeného Kurze vykreslují v novém světle.

„To vůbec není dobré!!! Můžeš to nějak zastavit?“ píše Kurz například v roce 2017 Schmidovi, který ho právě zpravil o blížící se dohodě tehdejšího sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna s Mitterlehnerem ohledně výrazného zvýšení státní podpory celodenních školek. Kurz svým kolegům a nadřízeným ve vládě nepřál úspěch. Sám v SMS Schmidovi navrhl možný útok na blížící se dohodu, který využíval rakouského federálního systému: „Mám proti tomu poštvat nějakou spolkovou zemi?“

Kurzovu chladnokrevnost již předloni knižně popsal jeho předchůdce v čele lidovců Mitterlehner, nyní promluvil také bývalý kancléř Kern. „Každý může vidět, co jsme zažívali. Je to jisté zadostiučinění, musím přiznat,“ řekl v rozhovoru s deníkem Der Standard. „Kurz si vždy stěžoval na rozhádanost vlády a na stagnaci v zemi, které ale každým dnem sám vytvářel.“ Sám Kurz podle Kerna vládní sezení neblokoval – špinavou práci za něj dělali jiní.

Úkrok stranou

Kurz a jeho příznivci tvrdí, že SMS jsou vytržené ze souvislostí, jejich úniky účelové a na státním zastupitelství působí levicové buňky, které mají kancléře diskreditovat. Kurzův tábor poukazuje třeba na skutečnost, že ještě více inzerátů než ministerstvo financí si u deníku Österreich platí sociálnědemokratická vídeňská radnice. Až do nynější aféry se Kurzovi dařilo kritiku ustát. Ještě začátkem října by jeho lidovce volilo 35 procent Rakušanů, jen o 2,5 procentního bodu méně než v předloňských volbách. Minulý týden ale následoval první propad: podle úterního průzkumu by ÖVP volilo „jen“ 26 procent Rakušanů, o pouhé procento více než sociální demokraty a o pět procent více než znovu sílící Svobodné.

Sebastian Kurz předminulý víkend rezignoval, aby se vyhnul jistému vyhlášení nedůvěry v parlamentu. Svůj krok nevnímá jako ústup, ale jako ukročení stranou. Zůstává šéfem lidovců, převzal vedení jejich parlamentní frakce, nový kancléř Alexander Schallenberg s ním slíbil úzce spolupracovat. Je však otevřené, zda se opravdu stane „Kurzovou loutkou“, jak tvrdí opozice, a jak sesazený kancléř svou novou roli přijme. Ten jakoukoli vinu popírá, zveřejněné SMS omlouvá tím, že je „psal pod návalem emocí“. V polarizované společnosti se nadále těší značné oblibě konzervativních voličů. Pokud ho však prokuratura nakonec obžaluje ze zpronevěry veřejných prostředků a uplácení, tak se proces pravděpodobně protáhne na roky a návrat do kancléřství nebude snadný.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 42/2021 pod titulkem Kdo maže, ten jede