14. 08. 1961: Mladá žena utíká z východního Berlína během počátku stavby Berlínksé zdi
14. 08. 1961: Mladá žena utíká z východního Berlína během počátku stavby Berlínksé zdi • Autor: ullstein bild via Getty Images

V noci na 13. srpna 1961 začala stavba Berlínské zdi, stavby, která na 28 let rozdělila Berlín, Německo, i Evropu. V aktuálním Respektu najdete speciální téma s 21 stranami věnovanými tomuto výročí.


Hodinu a pět minut po půlnoci u Braniborské brány zhasla pouliční světla. Východoněmečtí pohraničníci, policisté a vojáci se přiblížili k pomyslné čáře, která Berlín – tak jako celé Německo – na konci druhé světové války rozdělila na komunistický a demokratický sektor. A začali na té hranici trhat asfalt, zapouštět do země betonové sloupy a roztahovat mezi nimi ostnatý drát. Rozhodnutí o stavební akci, která se v těch minutách rozběhla po obvodu celého západního sektoru města, padlo o pouhý den dříve. Zasvěceno do něj bylo jen několik desítek elitních východoněmeckých politiků a pracovníků bezpečnostních složek.

V západní části Berlína ještě skoro hodinu nikdo netuší, že se právě začaly tvořit dějiny. Policie řeší běžné trable podnapilé nedělní noci, zasahuje u hospodských rvaček a podobně. Až v 1.54 se v policejní centrále začínají sbíhat první znepokojivé zprávy. Přichází hlášení, že vlak městské hromadné dopravy jedoucí z východního sektoru byl u hraniční linie zastaven, cestující museli vystoupit a dostali zpět peníze za jízdné. V příštích minutách se opakují podobné informace i z dalších stanic, kde S-Bahn doposud bez přerušení přejížděla mezi oběma částmi Berlína. Když po půlhodině následuje informace o vojenských náklaďácích a obrněných vozech rozmístěných na mnoha místech demarkační linie, tak vrchního komisaře Hermanna Becka, jenž má právě službu, přepadá panika. „Začíná snad právě útok sovětského bloku na Západní Berlín? Má odemknout trezor a otevřít zaplombovanou obálku, v níž je popsán utajený nouzový plán obrany města, a vyvolat tak poplach ve všech západních metropolích?“ popisují jeho dilema historikové Thomas Flemming a Hagen Koch v knize Die Berliner Mauer. Geschichte eines politischen Bauwerks (Berlínská zeď. Dějiny politické stavby).

Germany, Berlin wallEscapes and escape attempts from East Germany Escape of a family of 3 persons…
Z okna do ulice se stala hranice. (Ulice před domem už patří do západního sektoru, utíkající žena čeká na hasiče se záchrannou plachtou, Bernauer Strasse, srpen 1961) • Autor: ullstein bild via Getty Images

Čtvrt hodiny spolu s kolegou promýšlejí vhodnou reakci. Přicházející zprávy z terénu zůstávají u „shlukování jednotek“ a „stavby zátarasů“, nezmiňují postup směrem na západoberlínské území. Komisaři jsou proto zdrženliví a vydávají poplach nižšího stupně. Telefon následně budí ze spánku všech 13 tisíc západoberlínských policistů, kteří jsou povoláni k demarkační linii a všude po celé její délce pozorují ty samé scény: jednotky z východní části města ani o centimetr nepřekračují hranici svého sektoru, ale sbíječkami na ní ničí asfalt a staví bariéry. Třináctého srpna před 60 lety tak započala stavba, která až do podzimu 1989 symbolizovala poválečné rozdělení Evropy na západní a sovětský blok.

Exodus z NDR

Berlín byl už před stavbou zdi mikrokosmem studené války. Jeho východní čtvrti, například Pankow, Friedrichshain nebo Mitte, hlídala Sovětská armáda, v západních čtvrtích jako Charlottenburg-Wilmersdorf, Reinickendorf nebo Kreuzberg měla poslední slovo rada amerických, britských a francouzských spojenců. Mezi oběma sektory ale – studené válce mezi velmocemi navzdory – volně přejížděla zmíněná městská hromadná doprava, otevřených bylo 81 hraničních přechodů a 50–60 tisíc východních Berlíňanů dennodenně pendlovalo do zaměstnání v západních sektorech. A to přesto, že východní Německo v roce 1952 postavilo hraniční ploty z ostnatého drátu podél celé své západní hranice a pokus o „útěk z republiky“ trestalo vězením.

Berlín však zůstal otevřenou branou – a každým rokem tudy skutečně prchaly dvě až tři stovky tisíc východních Němců, polovina z nich mladší 25 let. Někteří utíkali za příbuznými. Další kvůli nesvobodě, ideologickému nátlaku a rostoucímu útlaku křesťanů. Jiní kvůli vyvlastnění rodinných podniků a nemovitostí a viditelnému zaostávání životní úrovně na východě, který nemohl těžit z americké pomoci v rámci Marshallova plánu, a naopak musel Sovětskému svazu platit válečné reparace. Jejich součástí byl i převoz strojů z továren u Labe a Sprévy až někam k Volze a Amuru.

1_obalka_R32
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R32
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 39 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1552

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte