Trýznivé dilema: Stále nevíme, proč některé vakcíny proti covidu způsobují trombózu
 
Thrombus, illustration
Vytvoří se „destičkové hrudky“ a začnou ucpávat kdeco. • Autor: Profimedia

Týden po očkování vakcínou proti covidu-19 od firmy Johnson & Johnson začala Emmu Burkey bolet hlava a záda. Stav osmnáctileté Američanky z Nevady se zhoršoval a vyvrcholil krevními sraženinami v mozku, kvůli nimž upadla do kómatu a musela se podrobit třem neurochirurgickým operacím. Nyní se podle amerického tisku zvolna zotavuje v rehabilitačním centru.

K trombózám, tedy nežádoucímu ucpání cév v místech, kde má krev volně proudit, dochází po covidovém očkování extrémně vzácně: u vakcíny Johnson & Johnson u jednoho až dvou jedinců z milionu očkovaných, u vakcíny od AstraZenecy zhruba u deseti lidí z milionu (ohledně jiných vakcín je situace zatím nejasná nebo se jich tento problém netýká). Asi pětina až třetina těchto případů končí smrtí. Mnohem častěji se však krevní sraženiny tvoří u lidí, kteří covidem onemocní – postihují 39 pacientů z milionu.

Je tedy podstatně menším rizikem očkování podstoupit než se mu kvůli obavám z trombózy vyhýbat. Na druhou stranu, trombóza po očkování může zabít zdravého člověka, který se jen chce chránit proti možnému nebezpečí. A v situaci, kdy počet vyočkovaných dávek všech vakcín už celosvětově přesáhl miliardu a dál strmě šplhá vzhůru, ohrožuje i nesmírně vzácná porucha stále více lidí. Očkovací látka od AstraZenecy kvůli tomu začíná mít čím dál vážnější problémy – alespoň v zemích, které mají vakcín relativně dost a mohou volit alternativy.

Útok na krevní destičky

Příznaky trombózy se nejčastěji projevují za šest až 14 dní po očkování, ale mohou nastat až skoro za měsíc. Patří k nim mimo jiné problémy s viděním a motorikou, bolest v břiše nebo na hrudi, zvracení, potíže s dechem, bolest nebo otoky nohou a vyrážka v podobě drobných krvavých teček na kůži. Pokud se něco z toho objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Zatímco příčina zůstává nejasná, mechanismus, jak krevní sraženiny vznikají, záhadou není. „Je skvělé, že jej známe,“ říká Eric van Gorp z Lékařského centra Erasmovy univerzity v Rotterdamu v Nizozemsku, který se svým týmem zkoumá jak sraženiny po očkování, tak i ty, jež se vytvoří při covidu nebo po něm. „Můžeme se díky tomu postarat o naše pacienty a ordinovat jim vhodnou léčbu, když krvácejí nebo dostanou trombózu.“

Důvod, proč se krev začne po očkování chovat divně, je stejný jako při vzácné komplikaci vznikající po léčbě lékem heparin snižujícím srážlivost krve, takzvané heparinem indukované trombocytopenii (HIT): heparin se v krvi naváže na určitý protein na povrchu krevních destiček, vzniklý komplex obou molekul podráždí imunitní systém a začnou se proti němu tvořit protilátky.

„Krevní destičky se tím aktivují, vážou se na sebe, vytvoří se mikrotromby, takové destičkové hrudky, a ty začnou ucpávat kdeco,“ vysvětluje hematoložka Ingrid Hrachovinová z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Jinými slovy, organismus po nasazení léku z nějakého důvodu napadne vlastní krevní destičky a ty spustí kaskádu aktivace a srážení, která má za normálních okolností zacelit ránu nebo opravit poškozené místo v krevním řečišti – tentokrát je ovšem výsledkem trombóza. „To, že se po očkování vytvoří stejné protilátky jako u heparinu, je opravdu velká náhoda, náhodný vedlejší produkt,“ dodává Hrachovinová.

Proč k oné náhodě dochází a jakou roli v tom hraje vakcína, nevíme. Důležité mohou být i širší souvislosti a van Gorp připomíná, že trombózy hrozí v řadě situací, kdy je tělo vystaveno vážným potížím: při těžkém zápalu plic, těžké chřipce, po operacích či zraněních. Nebezpečné srážení krve tedy může být nastartováno různými způsoby, zpravidla však dochází k takzvané hlubokožilní trombóze, tvorbě krevních sraženin v žilách zejména nohou. Sraženina se pak může uvolnit a vyvolat třeba plicní embolii.

„Zhruba před rokem jsme ale u covidových pacientů začali pozorovat úplně jiný obrázek,“ vzpomíná van Gorp. Covid způsobuje vznik krevních sraženin nejen v nohou, ale také přímo v tkáni plic. Se svým týmem teď zkoumá, čím to je. Účinkuje nějak koronavirus přímo na buňky plic, vyvolává aktivaci krevních destiček, srážení krve a trombózu? Nebo je celá takzvaná koagulační kaskáda (kaskáda srážení krve) mimoděk spuštěná odpovědí lidského těla na infekci, takzvanou zánětlivou reakcí? Zánětlivá reakce je žádoucí proces, při němž v těle vznikají nejrůznější složité molekuly, jejichž úkolem je označit vetřelce v podobě koronaviru a připravit ho pro likvidaci. Může ale mít i nepříznivé vedlejší účinky.

1_obalka_R20
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R20
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 41 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 878

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte