Japonské retro z beskydských lesů
Komiksová kreslířka Kateřina Čupová spojila globální úspěch mangy s domácí ilustrátorskou tradicí v působivý styl, kterého už se nebojí čeští nakladatelé
Ještě nedávno znali Kateřinu Čupovou spíš komiksoví fanoušci a insideři, ale loni na podzim to změnilo sci-fi drama Karla Čapka R.U.R. „Furt si něco kreslím do šuplíku, občas to zavěsím na sociální sítě nebo obešlu nakladatelství. Už jsem byla zvyklá, že se nikdo neozývá,“ popisuje osmadvacetiletá animátorka, jak ji zaskočilo, že na její e-mail s ukázkou komiksové adaptace Čapkovy hry zareagovalo nakladatelství Argo. Blížilo se sté výročí R.U.R. a Čupová se poprvé trefila do edičních plánů. Už o několik měsíců později knižně debutovala s dvousetpadesátistránkovým celobarevným komiksem a v tu chvíli se hnuly ledy.
Letos v únoru byla nominována hned na tři komiksové ceny Muriel: nejen za R.U.R., ale i za psychedelickou pohádku Pařez vydanou v revue AARGH! a povídku Druhý břeh ze skautské antologie Odvaha je volba. Sošku Saudkovy krasavice získala za poslední jmenovaný titul a se skromností sobě vlastní do Prahy z podhůří Beskyd vzkázala, že je dobře, když vyhrál právě komiks, který je plodem spolupráce (scenáristou byl Marek Steininger) a zároveň součástí kolektivního projektu. Teď při lockdownovém videorozhovoru pobaveně přiznává, že je ráda i proto, že na Steiningera byla při vzniku scénáře přísná.


„Podle mě je nejvýraznější komiksový talent mezi autory mladé generace,“ říká Tomáš Prokůpek, historik komiksu a spoluvydavatel revue AARGH!. Narazil na ni před deseti lety jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










