Zdali, nebo zda-li?

Správná odpověď na tuto otázku je pouze jedna: „zdali“. Přesto můžeme na tvar se spojovníkem „zda-li“ narazit až nečekaně často, zejména v úřední či obchodní korespondenci. A nebýt korektorek, které tomu statečně čelí, objevovalo by se „zda-li“ i v novinách, časopisech a na zpravodajských webech, protože někteří redaktoři si tento tvar velmi oblíbili. Co je k tomu vede?

Zřejmě se nechávají zmást tím, že existuje podřadicí spojka „li“, ta se ale pojí výhradně se slovesem a vyjadřuje podmínku, například: „Chceme-li se zbavit koronaviru, necháme se očkovat.“

„Zda“ ovšem není sloveso, ale podřadicí spojka. Nejde tedy o slovesnou vazbu, takže spojovník nelze použít: „Kvůli pandemii ještě nevím, zdali k vám o Vánocích přijedu.“ „Zdali (či „zdalipak“) je rovněž částice, která uvozuje přímou otázku zjišťovací – a také v tomto případě se píše dohromady, třeba: „Zdali(pak) už jsi zaplatil účet za telefon?“

Synonymem ke „zdali“ je kromě „zda“ také spojka „jestli“: „Až zítra se dozvím, jestli jsem v testu z češtiny uspěl.“ Zajímavé je, že v případě „jestli“ nás většinou ani nenapadne napsat tento tvar se spojovníkem – „jest-li“, naopak u „zdali“ se této chyby pisatel mnohdy dopustí.

Podoba „zdali“ působí v současné češtině poněkud knižně, v běžném hovoru se proto podstatně častěji používá tvar „jestli“. Samostatnými slovy jsou i další podřadicí spojky: „neboli“, „čili“, „nežli“, „ačkoli“, „kdykoli“, „jakkoli“, „kdokoli“. Také ony jsou „bezspojovníkové“.

Spojky „neboli“ a…