Požár v mozku
Vývoj léků proti Alzheimerově nemoci uvázl ve slepé uličce, nadějí může být vakcína
Možná nejhorší selhání v historii medicíny. Tak někteří nazývají skutečnost, že se ani po desetiletích výzkumu nepodařilo vyvinout žádný účinný lék proti Alzheimerově nemoci. A události posledních týdnů naznačují, že příběh ve stejném duchu pokračuje: nezávislá poradní komise v listopadu nedoporučila americkému Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) schválit slibný preparát Aducanumab, poslední naději na průlom. Cesta, která měla vést k cíli, se tak po dvaceti letech prošlapávání může definitivně ukázat jako slepá. Výzkumníci možná až příliš tvrdohlavě lpěli na představě, co nemoc způsobuje – a patrně se mýlili.
Počet lidí s demencí mezitím v posledních třiceti letech celosvětově vzrostl více než dvakrát, na současných asi 50 milionů, a dál šplhá vzhůru. Ročně na demenci umírá téměř 2,5 milionu lidí, přičemž Alzheimerova nemoc se na tom podílí rozhodujícím způsobem – může za asi 60–70 procent případů demence. Celosvětově alzheimerem trpí každý třetí senior starší osmdesáti let. A nemocným můžeme nabídnout pouze léky, které dovedou zlepšit fungování postiženého mozku, třeba komunikaci mezi nervovými buňkami, příčinu však neřeší. Před několika lety se ale pohled na možnou příčinu choroby radikálně proměnil – a může se ukázat, že tato nová cesta už k cíli povede.
Jako sněhová koule
Někteří lidé dokážou v osmdesáti napsat román, jiní bohužel ztratí schopnost sestavit jednoduchou větu, rozpoznávat tváře blízkých nebo zachovávat hygienické návyky. Příčinou může být právě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
