0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace23. 2. 201912 minut

Výstřel do budoucna

Objevy týmu Tomáše Jungwirtha mohou vést k tisíckrát rychlejším počítačovým pamětem i první součástce, která hardwarově napodobí činnost lidského mozku

,
foto: Milan Jaroš
Tomáš Jungwirth u průhledu do superčistých prostor,
kde se vyrábějí experimentální počítačové nanosoučástky. • Autor: Milan Jaroš

Jako by tu někdo opakoval zaklínadlo – jakési šustivé hlasy dokola rytmicky pronášejí několik slabik. Vycházejí z vývěv odčerpávajících vzduch z komory, v níž pomalu, atom po atomu, roste krystal s požadovanými vlastnostmi. Srdce laboratoře za stovky milionů korun je opředeno spletí trubek a drátů; jedny do ní přivádějí kapalný dusík kvůli chlazení, druhé zahřívají kelímky, ze kterých proudí do komory atomy prvků na stavbu krystalu.

„Ještě před deseti lety bych to pokládal za naprostou sci-fi,“ říká vedoucí zdejšího výzkumu Tomáš Jungwirth, v současnosti jeden z nejúspěšnějších českých vědců. Krystal je totiž ze zdánlivě naprosto nemagnetického materiálu, přesto může sloužit jako počítačová paměť na magnetickém základě – jak nedávno prokázali právě Jungwirth a jeho tým. A přináší řadu dalších výhod.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jejich výčet opravdu zní jako sci-fi a nabízí se otázka, proč Jungwirth, který se proslavil velkým objevem už v roce 2004, pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR, a ne v Silicon Valley. „Dobrou vědu na hranici poznání asi musí dělat lidé s potřebou určité svobody, která je větší než potřeba zbohatnout. Alespoň takoví jsou mí kolegové,“ jmenuje fyzik první z řady důvodů, proč dává přednost akademické půdě před tou korporátní. „U lidí, kteří pracují ve firmách, jsem často viděl, že museli opustit svůj favorizovaný směr výzkumu, korporace je převelela na něco jiného.“…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc