Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Téma

Nová strana proti Babišovi

V zákulisí se rodí plán, jak v příštích volbách změnit směr politiky

13_tema01_jaros
K něčemu se tady schyluje. (Listopadová demonstrace na Letné) • Autor: Milan Jaroš

Lidé chtějí nějakou změnu. Tak zní nejjednodušší zpráva, kterou si lze dnes odnést z mnohaměsíčních poklidných protestů, které organizuje hnutí Milion chvilek. Proti téhle ne zcela přesně vyjádřené touze stojí na politické scéně roztříštěná středopravá opozice, ke které většina protestujících upíná svoje naděje – že to budou právě oni, kdo mocenský blok premiéra Babiše a prezidenta Zemana rozbijí.

Čekání na velkolepé protivládní spojení je ale zatím marné a velká část opozice sedí spolehlivě usazená na konci žebříčků voličských preferencí. Logicky se nabízí otázka, jestli současný stav nemá rozseknout nějaké úplně nové uskupení. V blízkém zahraničí se podobné příklady najdou – a i v Česku se objevují podle informací Respektu vážné úvahy a konkrétní plány.

Stejně nad nimi

Lídři Milionu chvilek už několikrát zopakovali, že novou stranu zakládat nechtějí. Ani teď, ani v budoucnu. Svou roli vidí jinde. „To, co děláme, nekončí odchodem jednoho politika. Chceme působit jako občanská platforma. Naše úloha je být hlídacím psem, a to můžeme dělat nejlépe jako občané,“ tvrdí od začátku iniciativy zakladatelé.

Spolek proto po úspěšných demonstracích napnul energii k tomu, aby poptávku po smysluplné alternativě (která by dokázala za dva roky porazit dominující hnutí ANO) řešily opoziční strany: dnes tedy hnutí STAN, TOP 09, lidovci, ODS nebo Piráti. Na poslední demonstraci 16. listopadu zazněla výzva, aby se opoziční strany otevřely, přijímaly nové členy, přišly s vizí – a především aby vyřešily staré i nové spory. Jedině tak je prý možné porazit suverénně úřadujícího premiéra. „Jestli se tak stane? Myslím, že je to i v jejich zájmu. Dnes hazardují s hlasy vlastních voličů, ale především s tím, že se nemusí dostat do sněmovny,“ říká Mikuláš Minář.

Milion chvilek opozici nevyzval hned k nějakému velkému sjednocení, ale spíše k uvažování nad volebními koalicemi, kterých je ve hře hned několik. A oslovené partaje, s výjimkou Pirátů, zatím tvrdí, že před sněmovními volbami plánují „určitým způsobem“ spolupracovat. Co to ale konkrétně znamená – a nedopadne to stejně jako neúspěšný projekt lidovců a hnutí STAN před říjnovými volbami 2017? To zatím není jisté. Jak řekl předseda nejsilnější ODS Petr Fiala – a souhlasí s tím i šéfové opozičních stran –, uvidí se až po krajských volbách. Jsou v plánu příští rok a opozice si chce vyzkoušet užší spolupráci právě tady.

„Zatím mi přijde, že místo spolupráce hlavně mluví o změně zákona, který by jim ulehčil společnou kandidaturu,“ netají se Minář pochybnostmi. Změna je ale dnes ve sněmovně skoro nemožná kvůli vládnoucí většině. „Chápeme proto volání lidí, aby se zde objevilo něco úplně nového,“ říká aktivista. Předpoklad, že by Milion chvilek poté jasně podporoval nově vzniklou stranu nebo hnutí, členové odmítají. „Pro nás to bude stejná situace. Chceme být nadstraničtí,“ popisuje svou roli Minář.

Je plno

Sociolog Daniel Prokop připomíná v této souvislosti fakt, že zbrusu nová strana může uspět tehdy, pokud dokáže zaplnit nepovšimnutý nebo opuštěný prostor. Piráti při minulých volbách přilákali voliče, kteří chtěli hlasovat proti zavedeným stranám, ale nezajímají je hesla populistů. Babišovo ANO v roce 2013 uspělo proto, že mu pozice vyklidily zhroucené Věci veřejné. Zopakovat situaci, díky které obě výše zmíněné strany před lety uspěly, lze dnes jen těžko.

ANO totiž vzniklo jako protestní hnutí, které v roce 2013 úspěšně vynesla vlna nespokojenosti, a to jednak s politickými stranami, jednak s ekonomickou situací v zemi, která byla sužovaná krizí. „Tyhle podmínky dnes chybějí, protože ANO se napodruhé vyvezlo už na vlně svého relativně úspěšného vládního angažmá, které navíc ještě dokázalo dobře prodat,“ říká sociolog Jan Červenka z CVVM. A dodává, že Piráti v roce 2017 nebyli žádnou novinkou, ale politickou stranou existující osm let, původně silně koncentrovanou na aktivismus spojený s odporem proti snahám regulovat internet. „Byli stranou úspěšně oslovující mladé lidi fixované na nové technologie a zejména prvovoliče. Jejich úspěch rozhodně nespadl jako blesk z čistého nebe,“ říká Červenka.

„Dnes nic takového data neukazují,“ doplňuje kolegu Prokop. Voličů středových stran – lidovců, starostů či TOP 09 – je sice málo, ale jsou se svými politiky většinou spokojení. Z Prokopových čísel vychází, že se neohlížejí po nikom novém a své strany volí z přesvědčení. Kromě nepočetných středových voličů by nový projekt mohl lovit jen ve dvou větších skupinách: mezi váhavými voliči ANO a váhavými nevoliči.

13_tema06_jaros
Hledá se. Prý to bez něj nepůjde. (Letná) • Autor: Milan Jaroš

Lidé, kteří chodí volit málo nebo vůbec, ale hledají radikálnější alternativy, než jsou umírněné středové strany, ke kterým se protestující na Letné především obracejí. Váhaví voliči premiéra Babiše jsou pro případný nový projekt dosažitelnější. „Ti volí ANO z nezbytí, čekají na lepší nabídku a na někoho, kdo přinese novou vizi,“ říká Prokop. Jako témata, která tito lidé považují za důležitá, nejčastěji jmenují nerovnost mezi regiony, cenu práce nebo třeba změny klimatu. Takových lidí je zhruba deset procent. „Teoreticky tu tedy moc místa pro nový politický projekt není,“ říká sociolog.

I_obalka_R49
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R49
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte