Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Ztracené umění: jak vnímat své tělo

Zpráva o renesanci jedné blahodárné dovednosti

14_TEMA_Jaros
Autor: Milan Jaroš

Na úvod malý pokus. Dokážete si uvědomit, co se právě teď děje ve vaší levé ruce? A nemáme na mysli to, že drží váš oblíbený časopis, případně bagetu se sýrem, kterou k četbě přikusujete. Zajímá nás, co se děje uvnitř. Jemný tlak protékající krve v cévách, uspořádání kostí v prstech svírajících papír, napětí způsobené stresem či natažené šlachy po včerejším výkonu v posilovně. Anebo prostě jen holý fakt, že vaše levá ruka existuje a vy do ní můžete přenést svou pozornost.

Pokud se vám tahle výprava do vlastní končetiny daří, gratulujeme. Fenomén nazývaný odborně interocepce, tedy schopnost zakoušet vlastní tělo zevnitř, se v poslední době intenzivně zkoumá a vědci dospívají k závěru, že má důležitý vliv na naše duševní a tělesné zdraví. Nějak záhadně souvisí s tím, že je nám na světě dobře.

A pokud teď nechápavě zíráte na vlastní úd a jediné, co vnímáte, je rozladění z toho, že vám tenhle nesmyslný úkol vůbec nejde, nevadí. Jednak nejste sami – s interocepcí začíná mít vážné potíže stále větší část pozemšťanů. A dobrá zpráva zní, že blahodárná schopnost, kterou naši dávní předci přirozeně vládli, se dá s jistým úsilím obnovit. „Naše tělo nás neustále zve, abychom se vrátili domů,“ píše ve své knize Body Sense (Smysl těla) americký profesor psychologie Alan Fogel. „A my se můžeme naučit tomuhle volání naslouchat.“

Základ cibule

Psychiatr Filip Španiel se dlouhá léta věnuje výzkumu schizofrenie, obávané duševní choroby, jejímž příčinám zatím medicína moc nerozumí. Už někdy před čtyřiceti lety si ale lékaři všímali, že kromě bludů a halucinací, tedy typických projevů tohoto onemocnění, jejich pacienti také hůře vnímají určité počitky těla, třeba teplotu nebo bolest. Tehdejší výzkumné metody ovšem neumožňovaly nahlédnout do mozku nemocných a zjistit, co se v něm vlastně děje. To se změnilo až s vynálezem moderních zobrazovacích metod, jako je funkční magnetická rezonance.

I_obalka_R41
Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

A právě do tubusu tohoto přístroje v Národním ústavu duševního zdraví, kde výzkumný psychiatr Španiel pracuje, dnes pacienti se schizofrenií docházejí k různým experimentům. Jeden z nich (zjednodušeně popsáno) spočívá v tom, že zkoumaný člověk jezdí počítačovou myší  na monitoru počítače. V jistou chvíli mu ovšem výzkumník, který sedí vně přístroje, kurzor svou myší na chvíli „sebere“ a udělá nenápadný tah za pacienta. Ten má takový moment hlásit – jinými slovy rozeznat, kdy jedná sám a kdy za něj jedná někdo jiný.

Přístroj po celou dobu snímá, co se děje v pacientově hlavě, a Filip Španiel takhle dospívá k poznání, že lidé trpící schizofrenií mají výrazně zhoršenou schopnost odlišit, co se děje uvnitř jich samotných a co přičíst okolí. Přístroje ukazují, že za to může narušená část mozku nazývaná inzula, která má na starosti právě vyhodnocování impulzů přicházejících z těla.

Bludné představy, které se s nemocí pojí, například že někdo pacientovi ovládá tepovou frekvenci, jsou pak logickým výsledkem. Člověk trpící schizofrenií kvůli narušené inzule nedokáže správně přečíst signály zevnitř sebe samého a připisuje je něčemu vnějšímu. „Jsou pro nás přírodní laboratoří zkoumání lidského já,“ říká o svých pacientech výzkumník Španiel.

Možná se teď trochu divíte, co to celé má společného s vaší levou rukou, s níž jsme vás trápili v úvodu tohoto textu. Je toho víc, než by se na první pohled zdálo. Podobné výzkumy jako ten Španielův totiž daly vzniknout novému modelu, jak vlastně vzniká a funguje lidské „já“, tedy námi všemi zakoušený pocit, že jsme, že jsme to právě my a právě teď.

„V městských kulturách je spojení s vlastním tělem potlačováno. Jediné, co pronikne divadlem hluku, je bolest nebo únava.“

Tweetni to

Výzkumy inzuly ukazují, že struktura lidského já připomíná cibuli, která má různé vrstvy. „Ta naše autobiografická, celá naše identita a příběh, je přitom až vnější vrstvou,“ vysvětluje Španiel. „Jádro téhle cibule tvoří naše vtělené já, tedy integrace signálů, které přicházejí z těla. To je náš základ.“

Důsledky těchto zjištění jsou převratné jak pro náš běžný život, tak třeba pro teorii a praxi medicíny. Zjednodušeně řečeno je celkem jedno, jestli máte diplom z Harvardu, šťastné manželství, doživotní rentu nebo hrajete v kapele, která zrovna frčí. Nic z toho vám nepomůže cítit se doopravdy sám sebou. Pokud chcete prožívat svou existenci jako naplňující a přítomnou, má to jednu biologicky danou podmínku – dobře vnímat svoje tělo.

Vše přitom nasvědčuje tomu, že pro naše předky žijící kdysi dávno v afrických savanách to nebyl až takový problém. Evoluce stvořila druh homo sapiens coby partu potulných lovců a sběračů a celý jejich tělesný i mentální aparát měl sloužit právě pro tento životní styl. Evoluční biologové někdy rádi používají metaforu, v níž dosavadní dějiny lidstva představují jeden čtyřiadvacetihodinový den. Na takové časové ose se první lidská sídla zrodila čtyři minuty před půlnocí, města a technologie pak pouhé dvě.

Drtivou většinu svého dosavadního času tedy trávil člověk v malých tlupách brouzdajících volnou krajinou a jeho fyzická výbava tomu odpovídá. Za obrazné dvě minuty evolučního vývoje se nestihla přizpůsobit hektickému prostředí, v jakém žijeme dnes. Přináší to celou řadu komplikací, z hlediska interocepce přitom stojí za zmínku zejména dvě z nich.

I_obalka_R41
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R41
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1499
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte