V případě měsíc starého obvinění bývalého náměstka rozvědky (ÚZSI) Zdeňka Blahuta se objevují nové a nadmíru výbušné souvislosti. Už loni v létě jsme psali o tom, že Blahut měl v roce 2017 podepsat smlouvu na nákup šesti speciálních odposlechových přístrojů zvaných Agáta za stovky milionů korun. Přitom neměl k podpisu smlouvy právo. Podle smlouvy měly být Agáty použity na zpravodajskou operaci, na níž se měla podílet česká rozvědka v severní Africe. Podle zatím dostupných informací ale neexistuje žádný relevantní dokument, že se tak stalo.
Respekt má nyní z několika zdrojů informace o tom, že zmíněné peníze dostal náměstek tajné služby v hotovosti a zřejmě v několika etapách z trezorů ministerstva vnitra. Peníze pak zmizely a při vyšetřování se nepodařilo najít ani stopy po nákupu jakýchkoli odposlechových zařízení. Blahut prý předal hotovost „neznámému muži, který měl reprezentovat zahraniční tajnou službu“. Tím vyšetřovací stopa po penězích zatím končí.
Komu to patří?
Rozvědka je tajná služba, která pracuje v zahraničí a používá při tom občas metody, jež nemusí být na území cizího státu zákonné. Může využívat konspirační firmy nebo finanční operace, na které jdou peníze z tajných zdrojů rozvědky. Podle bývalých šéfů tuzemské rozvědky Karla Randáka či Petra Zemana existují ve službě skutečně skryté fondy peněz v hotovosti. Jejich evidence je vedena ve stejně utajeném režimu a kontrola tohoto hospodaření je – opět – utajená a do velké míry i omezená.
„Že by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
