Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
15_tema01_NASA Východ Země nad měsíčním povrchem, jak jej spatřili astronauti z Apolla 11.
Společnost Téma

Den D na Měsíci

Složitější než vývoj atomové pumy, dražší než Marshallův plán. Před padesáti lety vstoupil člověk na Měsíc.

Janet Armstrong ve svém domě bez dechu poslouchá přímý přenos z letového střediska NASA a objímá malého syna. Joan Aldrin se, rovněž doma, opírá o dveře a třese se. Je letní odpoledne, kalendář ukazuje 20. červenec 1969 a jejich muži se právě nějakých 400 tisíc kilometrů daleko, v takzvané zóně smrti, snaží o něco, o co se dosud nikdo z lidí nepokusil a o čem se neví, je-li to vůbec v možnostech současné techniky: o přistání na Měsíci. A nic se nedaří podle plánu.

Po třetí hodině odpoledne amerického času zůstala bez dechu nejen dvojice manželek, ale i lidé v řídicím středisku v americkém městě Houston. Přistávací modul Eagle (Orel) už měl dosednout, přitom se hnal několik desítek metrů nad měsíčním Mořem klidu padesátikilometrovou rychlostí vpřed. Docházelo mu palivo – a pilot a velitel mise Neil Armstrong, chladnokrevný a extrémně racionální, někdy až netečný introvert, se odmlčel.

„V takové rychlosti není možné přistát. ‚Co to sakra dělá?‘ vykřikl jsem,“ vzpomínal později na napjaté chvíle v Houstonu jeden šéfů mise Floyd Bennett. Eaglu zbývaly pohonné látky na dvě, pak už jen na minutu letu, přitom na ukazatel stavu paliva nebylo příliš spolehnutí a vyčerpání pohonných hmot by v této výšce znamenalo fatální pád – odtud „zóna smrti“. Zasvěceným se možná již vtíralo na mysl, že prezident Spojených států má pro jistotu připraveny dva projevy – jeden oslavný a jeden nekrolog.

Oba přitom měly kromě astronautů ocenit i celé předchozí nezměrné úsilí v rámci programu Apollo, který se neodehrával jen na kosmodromech, ale i v pracovnách vědců, výcvikových střediscích astronautů a v montážních dílnách. A i dnes, po půl století, zůstává Apollo největším a nejsložitějším inženýrským projektem všech dob, jenž zastínil i program vývoje atomové bomby, známý později jako projekt Manhattan. Má všechny znaky napínavého thrilleru korunovaného happy endem.

Rudé hvězdy na nebi

Dvanáctého dubna 1961 v půl šesté ráno zazvonil v ústředí NASA ve Washingtonu telefon. Vzbudil šéfa PR oddělení Shortyho Powerse, který spal na lehátku v kanceláři. „První sovětský kosmonaut se právě vrátil z vesmíru – jak budou Spojené státy reagovat?“ chtěl vědět novinář na druhém konci linky. „Cože? My tady teď všichni spíme,“ odpověděl rozespalý Powers. Noviny pak oznámily čtenářům obřím titulkem: „Sověti poslali do vesmíru člověka, Spojené státy podle mluvčího spí.“

Probuzení nicméně již nějaký čas viselo ve vzduchu. „Po většinu 20. století lidé obdivovali americkou vědu a vzdělávací systém, které byly nejlepší na světě. Teď si ale vůbec nejsou jisti, kde je budoucnost,“ varoval již v září 1960 v řeči ke členům Demokratické strany budoucí prezident John F. Kennedy a připomněl dosavadní úspěchy sovětských rivalů: První umělou družicí ve vesmíru byl v roce 1957 Sputnik, první otisk na Měsíci zanechala o dva roky později sonda Luna 2. „První psi, kteří se vrátili z kosmu na Zemi, se jmenovali Strelka a Bělka, nikoli Rover nebo Fido, natož pak Checkers,“ žertoval Kennedy v narážce na jméno psa tehdejšího republikánského viceprezidenta a svého rivala v boji o prezidentský úřad Richarda Nixona.

President John F. Kennedy Archive
Wernher von Braun (uprostřed) ukazuje v roce 1963 raketu Saturn prezidentu Kennedymu. O šest dní později byl Kennedy zavražděn. • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Po zvolení prezidentem nicméně Kennedy váhal. Využil americké zaostávání jako zbraň ve volební kampani, ale pokračovat po svém předchůdci Eisenhowerovi v drahých kosmických závodech s Rusy, jež v běžném životě nemusely pozemšťanům přinést nic hmatatelného, se mu vůbec nechtělo. Raději by protivníka zastínil v něčem praktičtějším: „Kdyby věda nabízela něco podobně okázalého tady na Zemi, odsolení oceánu nebo něco stejně dramatického a přesvědčivého jako vesmír, tak bychom do toho určitě šli,“ řekl svému vědeckému poradci.

Na co jsem myslel před startem? Že každý kousek téhle lodi vyrobila firma, která v tendru nabídla nejnižší cenu.

Tweetni to

Pak ale přišla ta fantastická zpráva z Moskvy. Časopis Life vzápětí označil Američany za národ vymírajících dekadentních Římanů a Rusy nazval energickými Vizigóty. Veřejnost, vyděšenou Strelkou, Bělkou a nejnověji Gagarinem, zneklidňovala představa komunistických vojáků létajících Američanům nad hlavou i se svými psy. A Kennedy si uvědomil, že symbolem 20. století je zkrátka vesmír a žádné odsolování moří sovětské úspěchy na této frontě nezastíní.

Koncem května 1961 přednesl slavný projev, v němž vyzval k přistání na Měsíci do konce dekády, což byl nesmírně odvážný plán, který by Americe vrátil prestiž. „Pokud chceme vyhrát boj, který nyní probíhá mezi svobodou a tyranií, pak by nám dramatické úspěchy minulých týdnů měly připomenout, jaký vliv má toto dobrodružství na myšlení lidí,“ mobilizoval prezident národ v narážce na Gagarina a geopolitickou situaci ve světě. Cestu na Měsíc dostala na starosti NASA, tehdy nová civilní organizace pro kosmické lety, založená v roce 1958 jako odpověď na let Sputniku.

obal26
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

obal26
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 49 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 719
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte