Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Kultura

Všem se líbí mobilní telefony

Marcus Fairs. Dezeen. 15.6.2018 Praha
Marcus Fairs • Autor: Milan Bureš

Jako přílohu najdete v aktuálním Respektu 44/2018  zdarma kulturní speciál Sezona, který přináší podzimní a zimní tipy na výstavy, koncerty, filmy, divadelní představení i knihy. Součástí pravidelného speciálu jsou tentokrát i dva exkluzivní rozhovory: se slavným hudebním publicistou Simonem  Reynoldsem a Marcusem Fairsem, novinářem z Londýna, který založil a vede designový internetový magazín Dezeen.com. Jako pozvánku odemykáme část rozhovoru s druhým jmenovaným.

 

Jaký předmět má podle většiny lidí krásný design?

Snad všem se líbí mobilní telefony. I když vlastně všechny vypadají stejně, jsou to hranaté skleněné placky. Vizuálně na nich nic není, ale možná se lidem tak líbí, protože odrážejí jejich život, možná pořád pociťují posvátný údiv nad tím, co taková malá věc dokáže. Je to také jeden z mála předmětů, které nenapodobují nějaké starší povědomé tvary, ale má úplně novou formu. Většina ostatních věcí, které používáme, existuje v nějaké podobě už dlouho.

Jsou dnešní produkty ošklivější než v minulosti?

Průmyslový design měl za úkol vytvářet kvalitní a estetické produkty za použití průmyslových postupů. Vznikl v době, kdy průmyslová výroba byla poměrně nová a složitá. Ale to bylo před sto lety. Teď je produkce mnohem jednodušší a není problém dělat hezké věci, ošklivé věci, a to ve všech cenových kategoriích.

Ovšem navrhování luxusních věcí se věnuje víc pozornosti.

Samozřejmě, člověk vidí hodně luxusních věcí navrhovaných s velkou péčí a vyráběných ručně a v malých sériích, které mají uspokojit úzkou vrstvu bohatých zákazníků. Ovšem také chudí lidé, myslím tedy na Západě, si dnes mohou dovolit většinu věcí: plazmovou televizi, iPhone, mikrovlnnou troubu, chudoba už neznamená nedostatek materiálního zboží. A mnoho z těch předmětů je velmi kvalitních a svým uživatelům se líbí. Nesmíme zapomenout, že nálepka „krása“ je hodně pohyblivá. Je dobré vědět, co se vám líbí, protože pak můžete být kurátorem svého života a pořizovat si to, co vás uspokojuje. Ovšem krása není žádný konstantní fakt ani univerzální pravda.

Přinese nám design nějakou výraznou změnu do života?

Skutečná akce se momentálně odvíjí spíš na poli technologie. Design pouze odpovídá na technologický vývoj a snaží se technologie udělat levnější a hezčí a víc žádoucí a tak.

Sezona

Tohle ovšem designéři neradi slyší – nechtějí jen dělat věci hezčí a prodejnější, chtějí hledat řešení problémů. Ve vašem magazínu Dezeen.com se dá najít dost příkladů. Dětské oblečení, které se zvětšuje s dítětem. Nádobí ze zbytků jídla. Nanočástice mrkve, které zpevní beton. Jsou to ovšem většinou jen prototypy nebo malé série. Viděl jste už, že by se něco z toho uplatnilo ve výrobě v nějakém větším měřítku?

Krátká odpověď na vaši otázku je ne. Ale myslím, že je to otázka času. Protože mnoho designérů se opravdu snaží najít řešení pro nějaký závažný problém, nebo aspoň nějakou jeho část. Uveřejnili jsme řadu nápadů, které měly pomoci uprchlíkům – ať už to byly příbytky, domácí vybavení, nebo i způsoby, jak se začlenit mezi místní obyvatele. Nebo se zastavme u velmi aktuálního problému – plastového odpadu. Ve Spojeném království jsme zažili něco jako bod zlomu, a to díky programu Modrá planeta (Blue Planet) pro BBC. V závěrečném díle autor a průvodce pořadu David Attenborough vyzval lidi, aby omezili používání plastů, protože život v oceánech je skutečně v ohrožení. A zvedla se obrovská vlna, spousta kaváren vyřadila plasty, přidávají se firmy, školy, očekávám, že se přidají i výrobci.

A mohou tady designéři nějak zasáhnout?

Designér je člověk, který dokáže z odpadu udělat lákavý produkt, takže k tomuhle problému má určitě co říct. Samozřejmě nemohou to udělat sami, musejí pracovat s vědci a s firmami. Příklad, kde se tohle všechno už daří, je iniciativa Parley for the Ocean. Je to organizace, která se zaměřuje na využití plastového odpadu v oceánech, vyvinuli třeba materiál, z nějž Adidas šije jeden typ běžeckých bot. Samozřejmě že se tím problém plastů v oceánech nevyřeší. Ale oni hledají cestu a také upozorňují přes design na problém.

Budeme používat plasty dál?

Plasty jsou zázračný materiál a nevěřím, že bychom se bez nich obešli. Spíš půjde o to vyvinout nové druhy plastů, které by ovšem byly z udržitelného materiálu a biodegradabilní. Tomu věřím a snažíme se o tom psát i v Dezeenu.

Když se mluví o budoucnosti výroby, je momentálně ideálem cirkularita, což znamená, že by se dožívající předměty mohly znovu plnohodnotně využít. Ale je to zatím spíš jen sen. Může se zrealizovat?

Designéři se stali součástí něčeho, čemu říkám designérský paradox. Jsou to dobří lidé a chtějí pro svět to nejlepší. Ale zároveň se podílejí na výrobě, na využívání zdrojů, spotřebě energie, a tím vlastně světu škodí a cítí se kvůli tomu velmi špatně. A opravdu se snaží najít způsob, jak produkovat a přitom neničit. Cirkularita je tedy spíš idealistická vize, ale idealismus je potřeba.

Hodně se mluvilo také o tom, že budoucnost výroby je v decentralizaci. Že každý bude mít doma svou tiskárnu na věci…

Ano, asi tak před pěti lety byl 3D tisk velmi sexy a vypadalo to, že snad všichni budou mít doma 3D tiskárnu a budou si tisknout oblečení a věci pro domácnost a tak dále. Což se nestalo. Nicméně 3D tisk si našel své uplatnění, v průmyslu se používá například na prototypy a na další speciální věci.

Ještě něco se kolem nás změní?

Ještě mě napadá jedna věc, ale to zatím není žádný trend. Všichni jsou momentálně posedlí zdravým životním stylem a jídlem a rybami a bio masem. Ale to není udržitelné, na to je nás příliš moc. Takže si myslím, že v budoucnosti bude určitě maso bez zvířat, proteiny se budou získávat synteticky. Chov zvířat bude spíš zážitková věc, jet na statek, vybrat si tam krávu, nechat si udělat steak… Ale pro výživu bude potřeba něco jiného. A to je přesně problém pro designéry. Nejen vyvinout to, co budeme jíst, ale také nějak přesvědčit lidi, aby se jim to líbilo a měli na to chuť.

 

 

 

 

I_obalka_R44
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R44
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 45 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Karolína Vránková

redaktorka

vrankova_s.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1179
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte