Měla to být jedna ze zásadních otázek, na nichž se zadrhával vznik nové české vlády. Komunisté nejenže tlačili na to, aby z programového prohlášení vznikající koaliční vlády ANO a ČSSD vypadl slib navyšovat počty českých vojáků na zahraničních misích, ale nelíbil se jim ani fakt, že stávající menšinová vláda Andreje Babiše v demisi už nyní plánuje mise posilovat. KSČM zejména vadila účast českých vojáků na misích NATO v pobaltských zemích a Polsku, jejichž vlády o zvýšenou vojenskou přítomnost spojenců z Aliance požádaly po ruské anexi Krymu. Na plán ministryně obrany Karly Šlechtové a ministra zahraničí Martina Stropnického kývl kabinet letos na jaře a záhy poté jej hladce schválil Senát. Minulý pátek se tedy při projednávání bodu ve sněmovně mělo ukázat, kam až je ochoten Andrej Babiš komunistům ustoupit. Mluvilo se také o možnosti, že by se o misích hlasovalo zvlášť. Nakonec ale zůstaly v jednom balíku, a byť hlasování předcházela vyostřená debata (v níž měla kupříkladu ODS námitky proti tomu, aby krok předkládala vláda v demisi), poslanci nakonec – s výjimkou komunistů a členů Okamurovy SPD – návrh odsouhlasili. Ještě letos by tak mělo Česko vyslat 275 vojáků navíc do Afghánistánu, Mali a Iráku. Od příštího roku pak posílí o další desítky Čechů mise NATO v Pobaltí a Polsku.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
