Znám svoje lidi

Bude to týden, kdy se Adam Nenadál doma neobjeví ani na jeden večer. V pondělí se byl podívat v Mělníku, kde vystupoval americký rapper Astronautalis v rámci turné, které Nenadál pomáhal sestavovat. V úterý, ještě ráno před prací, vyzvedl na holešovickém nádraží kanadskou violistku Jessicu Moss. Odvezl ji do hotelu a nakoupil věci na večer, kdy hrála v pražském Klubu 007 na koncertě, který spoluorganizuje. Ve středu a ve čtvrtek ho jako zástupce šéfredaktora Deníku Sport čeká čtrnáctihodinová služba až do půlnoci, než noviny odejdou do tiskárny. V pátek a v sobotu pak vyráží na Moravu, do Uherského Brodu a Slavičína, koncertovat jako sólový písničkář Aran Epochal. S akustickou baskytarou tam představí svoje nové, českou krajinou inspirované album Konec srpna.

„Zvládám všechno jen díky tomu, že děti jsou už trochu odrostlejší a na dost věcí stačí samy,“ konstatuje dvaačtyřicetiletý Nenadál, který se sportu i hudbě věnuje s maximálním nasazením od teenagerských let, ale zároveň to pro něj jsou dva přísně oddělené světy. Tvrdí, že ve sportu vybouří svoji soutěživost a na nezávislé hudební scéně ho více zajímá soudržnost komunity. „Mám proto i dva twitterové účty,“ dokresluje. Zatímco na jednom tweetuje o amerických sportovcích klečících při hymně na protest proti vzrůstajícímu rasismu ve společnosti nebo glosuje tuzemský fotbal, na druhém jako Aran Epochal píše o muzice a pozoruhodných akcích na různých místech republiky, o nichž kolegové v práci nemají tušení.

…